Obrovské množství vzorků vrtného jádra. Toto zvláštní muzeum dnes zabírá podstatnou část prostor firmy Geomet v Dubí na Teplicku. Specialisté ho zpod Cínovce vyvrtali postupně od roku 2014, odkdy tu dělají geologický průzkum.

Ve velké hale vidíme spoustu regálů a na nich stovky beden s válečky horniny z různých vrstev podloží, až 350 metrů hlubokého. „Válečky jsou podle horního zákona majetkem státu,“ upozorňuje geolog Tomáš Vrbický s tím, že je Geomet povinen tyto výtěžky archivovat. 

Stromek v Proboštově už svítí.
FOTO, VIDEO: V Proboštově už jedlička Jarmilka svítí. Jarmark tam měli o víkendu

Čísla a písmena na každé bedně značí bohatství a stabilitu ložiska, odkud válečky vyvrtali. Geologové velkou část z nich už poslali na analýzy.

Zdroj: Redakce

Experti jim s horninou vrátili i tabulky s chemickým složením. Ty jsou vedle bohatých historických dat podstatnou částí podkladů, podle kterých lidé z Geometu dělají 3D model ložiska lithia pod Cínovcem.

Cena jednoho povrchového vrtu i s analýzami je kolem 2 až 2,5 milionu korun. Geologové v lokalitě podnikli už 67 vrtů, na průzkum tak padly stamiliony. Jen někde je přitom to, oč Geometu jde: slída, pojmenovaná podle naleziště cinvaldit. Tak obrovská investice je pro podobné komerční geologické průzkumy typická. A pouze u jednoho až tří ze sta průzkumných projektů ve světě se nakonec důl skutečně otevře. 

Pod Cínovcem se těžilo už od 14. století a v podloží je už 6 pater takzvané stařiny. Je tu množství chodeb, komor, část z nich zatopených vodou. Těm se ale geologové při dobývání lithia plánují úplně vyhnout. 

Budou kutat v ještě hlubší části

Také způsob těžby bude jiný. Zatímco dříve se šlo jen po žíle, Geomet bude dobývat celé bloky vedle sebe. Způsob těžby bude také naprosto odlišný od lidem známé těžby uhlí, která probíhá povrchově, zatímco lithium se získává hlubinným způsobem stovky metrů pod povrchem.

Ve velké hale vidíme také pytlíky s umletou horninou. Tu Geometu vrátili z laboratoří s jejím přesným chemickým složením. Objemnější pytle s práškem jsou už výsledkem náročnější chemické práce: pokusných separací pro co nejefektivnější získání koncentrátu slídy. Geologové separaci testovali ve špičkových pracovištích nejen v Česku, ale i v JAR a Austrálii. 

Prášit se tam nemá

To, co dosud dělali takto v malém v laboratořích, by při přistoupení k těžbě Geomet dělal částečně ještě pod Cínovcem, částečně v úpravně lithia dole na Dukle. „Nahoře bychom ještě v podzemí měli primární a sekundární drcení, kdy bychom se dostali na štěrk frakce sedmi centimetrů,“ popisuje Vrbický s tím, že tento štěrk by posílali dolů.

Větší hrubost materiálu, navíc z podzemí ještě vlhkého, podle Geometu omezí jakoukoli prašnost. Najemno horninu nadrtí až dole v úpravně v Dukle. I tam se chtějí, pokud možno, vyhnout prašnosti. Drť svezenou pásovým dopravníkem nebo lanovkou chtějí dál zpracovávat částečně mokrou cestou, částečně magnetickou separací. Aby z cinvalditového koncentrátu dostali pevně vázané lithium, musí ho tepelně upravit. 

Zdroj: Deník/Jaroslav Balvín

Pak se získaný materiál máčí ve vodě, do které se uvolní lithium a postupnou krystalizací se získá finální produkt použitelný na výrobu elektrických baterií. Při postupu, kdy se lithium postupně odděluje od masy rudy, vznikne nepotřebný materiál. Část plánují vracet pod zem, část odvážet do vytěženého dolu Nástup Tušimice.

Skoro neviditelný portál

Část odpadního materiálu využijí také na budování infrastruktury závodu v Dukle i dolu pod Cínovcem. Ten bude ze země skoro nepostřehnutelný. Na místě v lesích dva a půl kilometru od obce, ukazuje geolog Vrbický, chce mít Geomet jen takzvaný portál, menší zázemí k vstupu do dvou tunelů. 

Kousek odsud by měla být podle dosavadních plánů horní stanice transportního koridoru, kde budou těžaři nakládat materiál na cestu do Dukly. Lanovka by měla vést nad krušnohorskými lesy, případně v lesním průseku a v jednom místě překřížit silnici z Dubí do Cínovce.

Co je cinvaldit?
Cinvaldit (Zinnwaldit) je minerál ze skupiny slíd s vyšším obsahem lithia. Dle nové klasifikace jde o skupinový název pro tmavé slídy s obsahem lithia. Nazván je podle původní lokality Cínovec, německy Zinnwald, která se nachází na obou stranách česko-německých hranic. Vyskytuje se v krystalech krátce sloupcovitých nebo destičkovitých, spíše v šupinkatých a lupenitých agregátech. Barvy je stříbřitě bílé, šedohnědé, nafialovělé, narůžovělé.

Tohle vás také zaujme:
MotoGP v Ústeckém kraji. Motorkář ujížděl policistům, zastavila ho zeď

Zdroj: PČR