Na lomu Bílina pracuje na hydraulickém rýpadle Cat 345 Tomáš Lippert. Toho dnes už můžeme směle nazývat lovcem fosilních želv na Bílinsku. Jeho první záchrannou akcí byl nález většího kusu bahenní želvy v roce 2008. Ve čtvrtek 9. dubna 2015 dopoledne, při začišťování hlavy uhelné sloje u PD 174, upoutala jeho pozornost oválná hnědá skvrna v šedém jílu připomínající želví krunýř. Přes vedoucího výroby Viliama Štajgera byli vyrozuměni geologové z OMG, kteří dorazili na místo a tento významný nález skutečně potvrdili.

Vrstva pevného jílu s hojnými zuhelnatělými stromy, kořeny a větvemi představuje původní povrch zanikajícího rašeliniště a z ní pochází již několik nálezů želv, škeblí, vzácného hmyzu a celá řada rostlinných fosílií.

Nově nalezená želva patří mezi bahenní nebo suchozemské želvy. Její krunýř má délku kolem 40 cm a patří tak k těm větším exemplářům. Nález je významný především z toho důvodu, že bahenní želvy nejsou v naší pánvi tak časté. Častěji lze najít pozůstatky vodní želvy kožnatky rodu Trionyx, která dodnes žije v bažinách Asie a Ameriky.

Stáří nově objevené zkameněliny čítá kolem 20 milionů let, stejně jako u všech podobných otisků zvířat a rostlin, které se na šachtě nacházejí. Nálezy fosilních želv jsou v celé naší hnědouhelné pánvi poměrně vzácné, i když na Bílinsku se objevují častěji než na sousedních lokalitách. Důlní geologové mají ve sbírce již jedenáct exemplářů právě z oblasti Bílinska. Tato želva je v pořadí dvanáctá ve sbírce geologického oddělení Dolu Bílina. Dostala jméno Emma. Nálezci Tomáši Lippertovi a rovněž Viliamu Štajgerovi patří poděkování. Moc si ceníme, že pracovníci DB jsou pozorní a všímaví a díky nim tak mohou být zachráněny některé velmi cenné přírodniny, které budou zkoumat paleontologové ještě za 100 dalších let. Osud nového nálezu bude přímo výstavní. Zcela určitě bude otisk želvího krunýře po jeho řádném prozkoumání vystaven v expozici některého z regionálních muzeí nebo se dokonce objeví v Národním muzeu v Praze.

Text: Zdeněk Dvořák