Martinovi H. vyměřil šest let za mřížemi a Soně M. rovněž z Ústecka udělil teplický senát za spolupachatelství při loupežích dva a půl roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu 5 roků. V případě Martina H. není rozsudek pravomocný, protože se on i státní zástupce proti rozhodnutí odvolali. U zbylých dvou pachatelů rozsudek nabyl právní moci.

Soud rozplétal sérii čtyř ozbrojených loupeží, při kterých si trojlístek pachatelů přišel na přibližně 100 tisíc korun. Vše začalo a také skončilo na Teplicku. První přepadení proběhlo 1. října 2018 v Bílině. „Obviněný Jakub B. po opuštění vozidla vstoupil zahalený do kapuce s maskou bílé barvy zakrývající obličej do prodejny benzínové čerpací stanice. Na obsluhující ženu namířil plastovou maketu pistole. Požadoval vydání peněz. Žena mu ze strachu dala finanční hotovost ve výši 9 225 korun,“ uváděla obžaloba. Lupič z místa utekl zpět k autu, ve kterém na něj čekala Soňa M. Odjeli spolu.

Podobně se odehrála další dvě loupežná přepadení čerpacích stanic, 7. října v lokalitě Ládví v Praze – Kobylisích a 10. října u Siřejovic na 44. kilometru dálnice D8 ve směru z Ústí nad Labem do Prahy. Při nich si tentokrát už v trojici s Martinem H. lapkové přilepšili o dalších 50 tisíc korun. „Odcizené peníze si vždy rozdělili a užili pro vlastní potřebu,“ stálo v obžalobě.

Jakub B. na čerpací stanici v Bílině. Ilustrační foto.
Jdu někoho vystrašit, řekl maskovaný lupič před přepadením pošty

Jako poslední přišla na řadu pošta v děčínských Boleticích. Tu má na svědomí pouze dvojice Jakub B. a Soňa M. Žena jako údajná spolupachatelka opět čekala na svého komplice připravená venku v nastartovaném autě. Maketou pistole a maskou přes obličej vybavený lupič si z přepážky poštovního úřadu odnesl přes 44 tisíc korun. Pár hodin po poslední loupeži zásahová jednotka pachatele zadržela v teplické Olympii.

Soudkyně Lucie Yakut neměla rozhodování snadné, protože někteří z trojice pachatelů měnili své výpovědi podle toho, jak se jim to zrovna hodilo v ohledu k dalším členům loupežného gangu. „Jako v každém řízení, ve kterém obžalovaní vypovídají rozporně, například jeden vinu doznává a usvědčuje i ostatní a další vinu popírají, je nejtěžší vyhodnotit věrohodnost jejich výpovědí. To znamená, kdo z nich, pokud vůbec někdo, říká pravdu. Soud pak hodnotí, jak každý z obžalovaných vypovídá, zda podstatně nemění své výpovědi. Dále hodnotí výpovědi obžalovaných v kontextu všech ostatních provedených důkazů. Zda jim odpovídají, či nikoliv,“ okomentovala soudkyně nesnadný průběh hlavního líčení.

Podle ní soud nesměl v dokazování odhlédnout ani od případné motivace obžalovaných vypovídat nepravdivě. Což bylo právě v projednávané věci. „Jeden z obžalovaných svou prvotní výpovědí zcela nepochybně chránil svou dnes již bývalou družku před následky trestního stíhání. Poté, co jej ona v hlavním líčení obvinila z nátlaku a násilí, v reakci na její výpověď přiznal, že se domluvili na verzi, jakou budou říkat, pokud je chytí. Vše věrohodně vysvětlil a popsal. To odpovídalo i obsahu ostatních provedených důkazů, proto soud z jeho výpovědí vycházel,“ dodala Yakut.

Soud ve věci nakonec rozhodl tak, že Jakuba B. jako hlavního aktéra uznal vinným z loupeže, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a k tomu ještě výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu. Za to vše ho odsoudil k souhrnnému trestu 9,5 roku se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou. Navíc dostal zákaz řízení motorových vozidel v délce 2 let a trest propadnutí věci.

Soňa M. dostala za svou spoluúčast na loupežích trest 2,5 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu 5 roků za současného vyslovení dohledu.

Martina H. teplický senát uznal vinným za spolupachatelství při loupežích a odsoudil ho k souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 6 roků se zařazením do věznice s ostrahou.