Deník na návštěvěDeník na návštěvěZdroj: DeníkJasně modrý stroj poprvé roztočil své vrtule krátce po 10. hodině, celkem vynesl na skálu více než pět tun nákladu, další tuny pak musel snést. Celkem se otočil na 700metrové trati přibližně desetkrát. „Postupně jsme na vrchol za pomoci vrtulníku a specialistů pro montáže na těžko přístupných místech dopravili celou vyhlídku. Jako první byl transportován vlastní altán, který váží přibližně 2,6 tuny, následovala plošina a schodiště s dalšími díly,“ popsal Václav Jára, který se na nové vyhlídce podílel jako projektant. Přepravu vrtulníkem si dala správa národního parku jako jednu z podmínek pro její větší šetrnost k přírodě. Nová konstrukce má kovový základ a je obložena dřevem. „Měla by tak být výrazně trvanlivější a vydržet delší nápor času i případných vandalů. Dřevěné obložení se totiž nechá poměrně snadno vyměnit,“ upřesnil mluvčí správy národního parku Tomáš Salov.

Než ale mohl nový altán ozdobit vyhledávanou vyhlídku, bylo potřeba snést několik velkých pytlů se zbytky původního přístřešku. Ten stál na jedné z jetřichovických dominant 14 let do loňského podzimu, poslední dva roky ale byl veřejnosti nepřístupný. Při jedné z kontrol strážci národního parku odhalili uhnilé nosníky, správa parku se následně rozhodla altán vyměnit. 

V Jiříkově kvete obchod i v době covidové, hranici totiž tvoří zábradlí.
Hranici do Saska tvoří zábradlí, obchoduje se přes něj s cigaretami

Při hledání jeho budoucí podoby se správa rozhodla vrátit k jeho historickému vzhledu. „Vracíme se k nejpůvodnější podobě z roku 1856 s tou výjimkou, že nemá vnitřní boudu. Lovci romantiky totiž už jednou altán zapálili a nechceme, aby se v něm spalo. Silueta a zdobné prvky vychází z původního plánu,“ načrtla novou ozdobu Mariiny skály Natálie Belisová ze správy národního parku. Na vrcholu altánu také nebude vlát prapor tehdejších majitelů panství z rodu Kinských, ale prapor se znakem národního parku. Na vyhlídku, která by se veřejnosti měla veřejnosti opět otevřít v dubnu, ročně dorazí podle odhadů správy národního parku nejméně 100 tisíc lidí.

Důkaz lásky

Historie altánu je spojena právě s rodem Kinských. V březnu 1856 se kníže Ferdinand Kinský oženil s princeznou Marií Annou Lichtenštejnovou, se kterou se chystal na návštěvu Českého Švýcarska. Lesní úřad chtěl připravit několik vyhlídkových míst, aby se kníže Ferdinand mohl pochlubit své novomanželce. Jedním z nich bylo také nepřístupné místo nesoucí tehdy jméno Velký Ostrý. Lesní úředník Karl Hikisch z České Kamenice požádal Ferdinanda o zpřístupnění tohoto místa a o svolení, zda by tato skála mohla nést kněžnino jméno. „Přestože byl seznam na zpřístupnění řady dalších míst nemilosrdně seškrtán, kníže Ferdinand věnoval peníze potřebné na zpřístupnění této vyhlídky. Dva měsíce po svatbě se těžko říká ne,“ dodala Natálie Belisová. Nešlo o částku nikterak malou, Ferdinand za novou vyhlídku zaplatil 1136 zlatých, což byl dvouapůlnásobek roční mzdy vyššího úředníka.