Podle ministerstva byl zásah maximálně korektní a v souladu se zákonem. Jeden z účastníků se prý proti zasahujícím policistům choval agresivně. Policisté podle ministerské zprávy nezasáhli proti náboženskému shromáždění, ale proti protidemonstraci, která blokovala nahlášený pochod DSSS.
„Pokud je však údajně náboženské shromáždění protidemonstrací proti určitým politickým názorům, nejde o výkon náboženské svobody. Uvedené shromáždění církve je jen běžným shromážděním bez oznámení, a je tak třeba s ním nakládat,“ tvrdí ministerstvo v tiskové zprávě.
Evžen Martínek z Iniciativy v Ústí neonacisty nechceme včera ČTK řekl, že s tímto výkladem nesouhlasí. Připravují proto ústavní stížnost, která by měla tento problém řešit. Dodal, že navíc zvažují žalobu na policii za způsobenou újmu některým účastníkům jejich akce.

Policie také odmítá tvrzení, že chránila pravicové extremisty. Po demonstraci policisté zatkli šestadvacetiletého Slováka.
Soud ho v úterý potrestal podmíněným půlročním trestem s dvouletým odkladem. V projevu, který měl na shromáždění DSSS, podněcoval k nenávisti k etnické skupině obyvatel. Soud mu zabavil i věci s nacistickými symboly, které měl ale během akce zakryté.
Pochodem chtěli pravicoví radikálové údajně upozornit na incident, který se v Krupce odehrál před necelým rokem. Dva mladí Romové tehdy brutálně zbili a zneužili dvanáctiletého chlapce. Soud jednoho z útočníků poslal na deset let do vězení, odvolací soud mu trest snížil na polovinu. Podle soudu měl útok rasový motiv. Druhý útočník nebyl stíhaný, nebylo mu totiž ještě 15 let.

Podle zmocněnkyně vlády pro lidská práva Moniky Šimůnkové jsou akce jako sobotní pochod DSSS velmi nebezpečné. „Romové byli konfrontováni s hrubými urážkami, výhrůžkami a byli nuceni vyklidit prostranství u svých domovů před agresivními příznivci DSSS. Devastující vliv má tato situace především na děti, u kterých může mít důsledky na jejich další vývoj i pocit bezpečí,“ uvedla včera ve svém prohlášení. (čtk)