Na oficiální stanovisko k limitům nemá ministr moc času. „Je předpoklad, že vládě to mám předložit do konce března,“ prohlásil Mládek. Velká tripartita, vláda-zaměstnavatelé-odbory, se má nad limity sejít již 2. února. 

Mládek je v úterý na služební cestě v severozápadních Čechách, kam teď hodlá jezdit častěji. Chce navštívit i Litvínov a Horní Jiřetín. Termín ještě nezná. „Samozřejmě budu jednat i se zelenými,“ poznamenal. Ve čtvrtek se setká s krajským hejtmanem.

„Na těžbu jsme připraveni, ale rozhodnutí musí padnout včas,“ sdělila Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí Severní energetické, která těží uhlí v dole ČSA u Horního Jiřetína. Kvůli odkládání rozhodnutí o limitech předchozími vládami je šachta v útlumu.

Pro nedostatek podrobných informací firma zatím nekomentuje Mládkovu úvahu, že těžba na dole ČSA by mohla pokračovat dál, aniž by se Horní Jiřetín zboural a přesídlil. Podle Mládka by šlo město obejít z jihovýchodu. „Je to jedna z variant, která mi připadá politicky průchodná,“ řekl Mládek.

Prolomení limitů na Dole Bílina je z politického hlediska jednodušší, protože rýpadlům nestojí v cestě žádná lidská sídla. 

Mládek zdůraznil, že k nejdůležitějším kritériím pro rozhodování o limitech jsou zaměstnanost, sociální a ekonomická stabilita v regionu a zajištění dostatku hnědého uhlí pro centrální zásobování teplem pro čtyři miliony lidí.

V návrhu novely horního zákona je zvýšení kompenzace obcím, na jejichž katastru se těží. Poplatek obcím za dobývací prostor se má zvýšit ze 100 korun na hektar ročně na 1 000 korun.

Do konce ledna mají Mládek a ministr financí Andrej Babiš předložit vládě materiál o tom, jaké reaktory se budou stavět v jaderných elektrárnách.

Zastánci zachování limitů těžby se shodují, že životní prostředí by se zhoršilo, i kdyby se velkorýpadla Jiřetínu vyhnula. "Nebylo by to nic příjemného, znamenalo by to přiblížení těžby těsně k zastavené oblasti, takže kvalita života by se tady ještě zhoršila," řekl již v pondělí starosta Jiřetína Vladimír Buřt (Strana zelených).