Teď dal ale koronavirus stopku i jí. Místo aby pracovala na nové účesové kolekci, plnila sny další účastnici Proměn s Deníkem nebo aby se věnovala svým klientům, zeje teď Studio Jany Burdové prázdnotou. Jana ale optimismus rozhodně neztrácí. Pustila se do šití roušek a natáčí pro kadeřníky i pro veřejnost vzdělávací videa. „Lidé u nás našili roušky, zůstali doma, sdíleli český humor a epidemii zvládají. Alespoň prozatím. Přeji to všem lidem na zemi,“ říká.

Nařízení vlády před třemi týdny uzavřelo i vaše studio. Co to pro vás znamenalo?
V prvním týdnu jsme byli všichni v jakési hypnóze, než nám došlo, že je třeba udělat „krizový plán“. Rozhodnout, co se ve firmě bude dít po dobu karantény. Snížit režii na nutné minimum. Kontaktovat klienty s rezervací, domluvit se s našimi zaměstnanci. Odložit rozdělané projekty a ty, které mohou pokračovat, přizpůsobit. Osobně jsem brzy vnímala opatření proti volnému šíření viru jako smysluplné. Jakkoliv jsem si důsledky uzavření provozoven, restaurací, škol a dalších nedovedla představit. Otázka je, jak dlouho to bude trvat a jak budou vypadat konečná opatření vlády.

Jana Burdová 
Je uznávanou osobností české a zahraniční účesové tvorby jako kadeřník a vzdělavatel. Je držitelkou mnoha kadeřnických Oskarů, je vítězem soutěže Haidresser of the year 2008, 2009 a 2011. Od roku 2013 je členem Síně slávy. Pracuje jako vlasový designér pro magazíny, kampaně a módní návrháře a své práce publikuje v českých i zahraničních magazínech. Uzdravuje nejen vlasy, ale i sebevědomí lidí, kteří ji vyhledávají a pro které ráda pracuje.

Máte stálou klientelu zvyklou chodit k vám pravidelně. Jste se svými klientkami nějak v kontaktu?
Udělali jsme seznam klientů, kontaktovali jsme ty, kteří měli rezervace, naplánovali jsme s nimi nové termíny, které postupně posouváme tak, aby až se provoz rozjede, byly rezervace hotové. Naším klientkám se tak lépe čeká, když mají „svůj“ termín. Nikdo z nás netuší, jak dlouho to bude trvat, ale myslím si, že pokud by se například otevřel provoz tak, aby v provozovně byl omezený počet osob a dodržena opatření proti šíření viru včetně roušek, můžeme v klidu pracovat. Aniž by to mělo vliv na rizika šíření COVID 19, nebo čehokoliv dalšího.

Jak trávíte čas vy a vaši zaměstnanci, když nemůžete pracovat?
Naši zaměstnanci celkem uvítali možnost vzít si dovolenou a nestýkat se tak s množstvím lidí například v hromadné dopravě a ve studiu. Já a můj partner David jsme ve firmě každý den. Komunikujeme s klienty po telefonu a staráme se o účetní a organizační věci kolem firmy. Redken, který je náš obchodní partner, je velmi aktivní i v této nelehké době a o kadeřníky pečuje i nyní. Navrhl mi, abych připravila videa pro profesionály, kteří jsou nyní doma a mají trochu více času. Je to super nápad. Připravuji obsahy i realizace, krátká videa s Milanem Stryjou (fotograf Proměn s Deníkem). Redken je publikuje na Facebooku, jak pro kadeřníky, tak pro veřejnost. Máme za sebou i první live stream, který jsem dělala vůbec poprvé.

Jak jste se dostala k výrobě roušek?
Svěřila jsem se mé kamarádce, módní návrhářce Išce Fišárkové, že mám nějak moc volna a ona povídá: „Jano, ty to přece umíš s nůžkami, nechceš nám přijet pomoci?“ Dala k dispozici svou dílnu i ruce a šijí už od počátku ochranné pomůcky pro hospic a další zdravotníky. Tak jsem stříhala, ne vlasy, ale roušky. Musím říci, že to bylo mnohem těžší než vlasy.

Náš společný projekt Proměny s Deníkem, který děláme už 9. rok, jsme stihli jen zahájit první proměněnou. Pokračovat budeme, až se podaří epidemii koronaviru zvládnout. Mohou ženy stále posílat přihlášky se svými příběhy?
Jasně, vždyť často pomůže už to, že žena napíše svůj příběh do mailu. A v téhle době je každá aktivita, která na chvíli přesměruje naši pozornost od těžké situace, jako terapie. A ženy se chtějí cítit hezky, hledají neúnavně cesty ke svému potlačenému sebevědomí. Nejčastěji proto, že dlouho pečovaly o rodinu a na sebe tak nějak zapomněly. Takže určitě ano, posílejte své přihlášky, moc se na ně těšíme. Život se nezastavil.

Ženy se teď musí o své vlasy postarat samy. Máte pro ně nějakou radu?
No, to je oříšek. Mám velký respekt k pocitům žen, kterým vadí odrůstající barva a šedivé vlasy. Není to marnivost a není pro ně lehké „nechat to být“. Rozhodně to není jejich slabost. Rada v této době? Použít pigmentové spreje a vydržet.

Na internetu se objevují různé návody, jak se sám ostříhat. Není lepší vydržet, i když zatím nevíme, jak tahle nouzová situace bude ještě dlouho trvat?
No tak rozhodně se doma nestříhat, to snad vydrží každý. Vlasy rostou centimetr za měsíc. S barvou je to horší, ale přesto – kdo o své vlasy pečuje zdravě, je zvyklý na profi barvení, ten ať počká, až se kadeřnictví otevřou. Rozdíl v agresi barvy z obchodu je velký. A nedá se nijak vymýt ani odstranit. Nestojí to za to.

Kadeřnictví a kosmetické salony by mohly být podle premiéra Andreje Babiše mezi prvními službami, kde by se mohlo znovu otevřít. Co na to říkáte?
Jsem ráda už proto, že jsme vyzkoušeli v rámci vzdělávacího programu pracovat „na sobě“ v rouškách a rukavicích a jde to. Při zachování všech pravidel ochrany nedojde ke zvýšenému riziku šíření koronaviru. To se netýká jen kadeřnictví. Většina provozů by dokázala najít řešení tak, aby mohly obnovit alespoň minimální provoz a přežily bez propouštění svých zaměstnanců nebo trvalých následků na fungování svých firem. Je to řešení i pro českou ekonomiku, bez toho extrémně zasaženou touto situací. Čím dříve se služby a výroba byť v minimální míře obnoví, tím méně podpory ze společných peněz bude potřeba. Totální uzavření provozů je už v tuto chvíli zbytečné. Lidé vědí, jak se chránit a respektují to.

 Epidemiolog Milan Tuček ale tvrdí, že by bylo potřeba zavést v salonech přísná opatření, roušky, dezinfekci atd., aby se riziko nákazy koronavirem minimalizovalo. Jste na to připraveni?
V kadeřnických salonech přísná opatření máme ze zákona dané i bez krize. Problém je, že se nedodržují. Všechny provozy podléhají povinnostem vyplývajících z provozních řádů. Ty schvaluje příslušná krajská hygienická stanice dle české legislativy a jsou pro všechny provozovatele včetně OSVČ závazné. Například je povinné ponořit do dezinfekčního roztoku veškeré použité nářadí. Hřebeny a nůžky jsou v pohodě, ale pokud takto namočíte kartáče na foukání vlasů, v podstatě je zlikvidujete. Účinnější jsou horkovzdušné sterilizátory likvidace virů UV zářením. Ty však v malých provozech nejsou. Já jsem na hygienu hodně citlivá, a proto máme ve studiu už od počátku celý kodex, tzv. garanci hygieny, která obsahuje jak povinné procesy, tak nadstandardní, sterilizace a dezinfekce pro vyšší stupeň ochrany provozu, než je kadeřnictví. Provozujeme i kosmetické služby a masáže, tam je hygiena velmi přísná. Chceme mít prostě jistotu, že ochráníme zdraví našich klientů i zaměstnanců. Zaujímá to v naší firemní kultuře stejnou prioritu jako vztahy v týmu a tvorba zisku. V této době připravujeme ještě vyšší ochranu, zejména využití jednorázových pomůcek, dezinfekci klik a povrchů během dne a další. Roušky a rukavice jsou pro nás samozřejmostí, i pokud by nebyly povinné. Saháme a dýcháme na klienta.

Je něco, co vás v této těžké době potěšilo?
Ano, jestli mohu osobní postřeh. O příčinách epidemie se mluví z různých úhlů pohledu. Pokud si vyberu ten, který varuje před zneužitím lidského strachu politickým establishmentem ať už ke zvýšení kontroly lidí, podnikání, nebo omezení vlivu střední třídy tím, že se epidemie rozšíří tolik, že se množství lidí stane závislých na pomoci či nepomoci státu, pak si říkám – Češi jim do toho „hodili vidle“. Našili roušky, zůstali doma, sdíleli český humor a epidemii zvládli. Alespoň prozatím. Přeji to všem lidem na zemi.