„Oxid siřičitý trápil obyvatele regionu v 90. letech, kdy byly ještě neodsířené teplárny a elektrárny," řekl Jůza. Zdrojů znečištění je dnes méně. „Nicméně rozptylové podmínky jsou takové, že koncentrace překročila hranici 250 mikrogramů na metr krychlový," dodal meteorolog. Delší pobyt pod širým nebem se kvůli smogu nedoporučuje lidem s chronickými dýchacími potížemi, srdečným onemocněním, seniorům a malým dětem.

Už v minulých dnech zasáhla teplický region teplotní inverze, která svojí hustou mlhou připomněla období před rokem 1989.

Slovo inverze bylo tehdy, ve vztahu ke znečištěnému ovzduší, v našem regionu hodně skloňované. Znečištěná lokalita dokonce následně po roce 1989 posloužila jako výzkumné místo v rámci Programu Teplice.

Výsledky desetiletého projektu objektivně potvrdily tehdejší domněnky o poškození zdraví obyvatel pánevních okresů, které unikaly na veřejnost v 80. letech a které vedly k nespokojenosti lidí a jejich ekologickému uvědomění. Následná veřejná shromáždění v teplických ulicích plných smogu předcházela událostem v Praze na Národní třídě 17. listopadu. „Po roce 1989 bylo jedním z hlavních úkolů orgánů péče o životní prostředí a lidské zdraví dostupná data zveřejnit, nedostupná a potřebná zajistit nově utvářeným monitoringem stavu životního prostředí, zejména pak znečištění ovzduší, a také seriózně nalézt a vyhodnotit souvislosti mezi stavem životního prostředí a zdravotním stavem obyvatel," říká Martin Říha ze Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj.

Zmíněná data pomohlo doplnit i nově vzniklé oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ, které v Ústí nad Labem v 90. letech zakládala Iva Ritschelová. Odkaz dřívější doby je aktuální ovšem i dnes. Prakticky šestadvacet let po ekologických demonstracích.

„Jako Severočeška mám za to, že dopady ekonomické krize a sociální problémy regionu sice zdánlivě mohou odsouvat otázky životního prostředí do pozadí, nicméně z hlediska kvality lidského života nesmějí být tyto aspekty opomíjeny. Jsme zodpovědní vůči budoucím generacím za to, v jakých podmínkách budou žít. V kontextu současných událostí se určitým ústupkem stala vzdálenost těžby od obytné zóny z původně diskutovaných 170 metrů na 500 metrů, a to pravděpodobně zásluhou iniciativy řady organizací a společností, které se za tímto účelem spojily," upozornila Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.

„Současný stav životního prostředí v Podkrušnohoří a stav zdraví zde žijících obyvatel stále ještě není v pořádku," konstatoval MUDr. Jan Ševčík z Teplic, který dříve působil na tehdejší Okresní hygienické stanici Teplice. Uvedl to s odkazem na větší instalované výkony elektráren a množství jimi produkované prašnosti do ovzduší.

„Díky odlučovačům vyletuje z komínů v řádově menších částicích, a tedy s mnohokrát větším sorpčním povrchem schopným vázat na sebe větší množství nespálených organických a často i karcinogenních částic," uvedl MUDr. Ševčík v rámci svého příspěvku na nedávné konferenci Programu Teplice, která se konala v lázeňském městě. A právě toto my v současné době dýcháme. Se vdechovaným vzduchem se tyto částice dostávají do plic, odkud se mohou následně dostat mízními cestami až do jednotlivých tkání lidského těla.