Miroslav a Josef Horákovi toho mají hodně společného. Jsou už třetí generací hornické rodiny, která svůj profesní život spojila s těžbou uhlí. Desítky let pracují na Dolech Bílina. Ve volném čase se oba věnují stejným koníčkům – myslivosti a především ornitologii.

Miroslav Horák

Má s oborem měřictví v Dolech Bílina více než čtyřicetileté zkušenosti. Přibližně stejně dlouho se aktivně věnuje ornitologii.

Pocházíte z hornické rodiny. Čím se konkrétně zabývali vaši předci?
Miroslav: Rané mládí jsem prožil v Břežánkách v domě ředitele dolu Stalingrad, později známého jako důl Mír, v roce 1954. Můj dědeček Jan Valíček působil na tomto dole už od 30. let, kdy nesl ještě původní název Masaryk. Hornictví se věnoval také můj otec, který právě na dole Stalingrad nedobrovolně trávil vojnu jako úderník pomocného technického praporu. Zde se seznámil s naší maminkou, dcerou ředitele dolu. U hornictví pak táta zůstal téměř celý život. Jako pracovník Báňských staveb Most poznal různé těžební lokality v naší pánvi i na Sokolovsku. Svoji hornickou pouť zakončil jako revírník na dole Pluto, odkud odešel do důchodu.
Josef: Protože jsem o pět let mladší než brácha, tak si život během raného dětství v sousedství hlubinného dolu v Břežánkách moc nepamatuji. Na počátku 60. let jsme se s rodiči přestěhovali do Bíliny na hornické sídliště SHD.

Kdy jste se rozhodli pro práci v Dolech Bílina?
Miroslav: Nastoupil jsem hned po maturitě na Střední průmyslové škole hornické, kde jsem studoval obor geodézie, v roce 1977. I když jsem jinde nepracoval, nevěnoval jsem se výhradně důlnímu měřictví. Nějaký čas jsem jako řidič Tatry 148 vozil uhlí i skrývku. Byl jsem tenkrát čerstvě ženatý. Mladá rodina potřebovala finanční prostředky a výplata řidiče byla tehdy více než dvojnásobná oproti tomu, co dostával měřič.
Josef: Já jsem na Dolech Bílina přesně třicet let. Začínal jsem jako řidič nákladního auta ve středisku Autodoprava Dolů Julia Fučíka v roce 1988. Později jsem byl dispečerem a od roku 2011 zastávám svoji současnou profesi inspektora bezpečnosti práce a požární ochrany ve společnosti Revitrans.

Josef Horák

Pracuje na lokalitě Doly Bílina přesně třicet let. V současné době zastává profesi inspektora BHP a PO v dceřiné společnosti Revitrans.

Můžete konkretizovat, co děláte?
Miroslav: Kromě zmíněného krátkého řidičského období jsem stále důlním měřičem. V našem oboru je dobře patrný vědeckotechnický rozvoj a z něho vyplývající změny bezprostředně se týkající naší práce. Dříve se vše ručně kreslilo. V měřictví jsme neměli počítače, neexistovala GPS. Dnes je naším důležitým pomocníkem nejmodernější technologie GPS Leica CS 10, nebo totální stanice Trimble S 6. Pomocí těchto přístrojů zaměřujeme skutečnosti, nebo přenášíme projektovaná důlní díla a stavby z plánů map do reálného prostředí. Sledujeme nejen postupy těžebních řezů, ale i nadmořskou výšku pojezdových rovin velkostrojů. Vytyčujeme také investiční a geologické práce. S kolegy z oddělení měřictví DB se pohybujeme po celém dobývacím prostoru, který činí zhruba 44 km2. Do našeho okruhu patří nejen uhelný lom, etáže výsypky, rekultivované plochy, ale i předpolí. Jsem rád, že mám práci tak pestrou. Zrovna včera jsem pracoval na rektifikačním měření výložníku nového zakladače ZPDH 6 300.2-CZ/Z 103, kdy se sledují parametry výložníku v souladu s technickou dokumentací. Dnes to byl zase výpočet objemu čerpací jímky na dně dolu. Výsledky naší práce poskytujeme nejen kolegům z výroby a z investic, ale i geologům.
Josef: Zjednodušeně řečeno by se dalo říct, že inspektor bezpečnosti práce dbá o dodržování bezpečnosti práce, provádění kontrol dodržování bezpečnostních předpisů, proškolování pracovníků. Vyhledávám preventivně také všechna možná rizika, ověřuji kategorizaci práce. Pokud dojde k pracovnímu úrazu nebo mimořádné události, tak zajišťuji šetření, následně stanovuji preventivní opaření. Co se týká požární ochrany, tak v rámci kontroly hasicích přístrojů to představuje více než tisíc položek, neboť přístroji jsou vybavena nejen auta, ale jsou také ve všech námi provozovaných objektech. Vedu rovněž veškerou agendu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Násilí. Ilustrační foto.
V Teplicích měli napadnout Roma kvůli tričku. Případ prověřuje policie

Celý život se zajímáte o přírodu, myslivost a ornitologii. Jak se podle vás vyvíjí ptačí populace na rekultivovaných plochách a v předpolí DB?
Miroslav: Ornitologii se věnuji už od dětství. Zpočátku sice byla mým koníčkem spíše myslivost, ke které mě i bráchu přivedl otec, ale postupně převážil zájem o ptactvo. Jsem členem České společnosti ornitologické a Bílinské přírodovědné společnosti. Od roku 1983, kdy jsem složil zkoušky, působím jako kroužkovatel. Zaměřuji se na náš region, proto mě těší, že se mi podařilo získat mladé lidi zajímající se o přírodu a naše kroužkovatelská skupina je i v rámci republiky silná a máme dobré výsledky. Už na počátku 90. let jsme například vysledovali příchod slavíka modráčka. Na rekultivované výsypky Pokrok a Radovesice se vrací námi okroužkované páry tohoto chráněného druhu. Postupně se slavík modráček rozšiřoval a dnes tvoří v celé pánvi poměrně početnou populaci. Dalším druhem, který prakticky v celé republice už přestal hnízdit, je linduška úhorní. I té se u nás daří. A tak bychom mohli pokračovat břehulí říční, bělořitem šedým a dalšími. Jsem rád, že Severočeské doly ve spolupráci s ČZU věnují chráněným a ohroženým druhům náležitou pozornost. Vždyť jen na našich výsypkách bylo instalováno 400 budek usnadňujících hnízdění ptáků v mladých stromových porostech, kde ještě nestačily vyrůst doupné stromy ideální k hnízdění. Ve spolupráci s rekultivačními specialisty se nám daří podporovat správné fungování přírody, například tvorbou mokřadů či záchranných transferů obojživelníků nebo raků.
Josef: Já můžu bráchu jen doplnit. Třetím rokem se věnuji fotografování ptačích druhů v našem okolí a zatím se mi podařilo zvěčnit přes 50 druhů ptáků. Teď jsem si pořídil kvalitní teleobjektiv 300 mm/f 2.8, který mi umožní fotit zvěř i za šera. Už se těším. V přírodě se cítím nejlépe. Přes čtyřicet let jsem členem bílinského mysliveckého sdružení. Specializoval jsem se na zoologii a péči o zvěř. Mojí prioritou je slučovat myslivost s ochranou přírody.

Tomáš Vrba