Některým z nich to ale nevadí. Například sympatická Sylvia Richter je manažerkou hotelu v německém Radebeulu. Zaměstnává tady dva Čechy, recepční Petru a kuchaře Jirku. Do malebného městečka nedaleko Drážďan trvá cesta z Ústí po dálnici D8 přibližně 50 minut. Oba Češi, kteří pocházejí z Ústeckého kraje, trasu často využívají. Za výlet či pendlování do práce k našemu největšímu sousedovi si ovšem oni i další čeští řidiči zřejmě brzy připlatí.

KOMFORT PO DÁLNICI SI CHCI ZACHOVAT

Německá vláda schválila návrh na zavedení mýtného pro osobní auta. Pokud záměr posvětí parlament, dálniční známku si řidiči přilepí na čelní sklo možná už od příštího roku.

„Alespoň jednou do měsíce jezdím domů za rodinou do Bíliny. Volím logicky cestu po dálnici, je to rychlejší a pohodlnější. Komfort po dálnici si chci zachovat, takže si známku samozřejmě pořídím," říká recepční Petra Šubrtová.

Stejně mluví i kuchař Jiří Zázvorka z Teplic.

„Je lepší tady bydlet než neustále pendlovat mezi Českem a Německem. Mít dálniční známku mi dnes přijde naprosto normální. Často po německých dálnicích cestuji, tak se mi její koupě určitě vyplatí víc, než kdybych měl využívat objízdné trasy přes malé vesničky," připomíná. Sama Sylvia se úbytku českých hostů neobává. Češi prý budou jezdit i nadále.

Od začátku února nastupuje do nové práce poblíž Drážďan také zdravotní sestřička Eva z Neštěmic. Bydlet v Německu nebude. 

„I přes nutnost denního dojíždění 70 kilometrů se mi to díky dobrému finančnímu ohodnocení vyplatí. Nový zaměstnavatel mi uhradí veškeré náklady na výuku jazyka," říká Eva. „Nákup dálniční známky zamrzí, ale pořád bude ve snesitelné výši. V porovnání s výší poplatku za českou nekvalitní dálniční síť se mi německé mýtné možná zdá až směšné," dodává.

NÁKUPY BY MÝTNÉ PRODRAŽILO

Náměstek ústeckého hejtmana pro dopravu Jaroslav Komínek situaci nevidí dramaticky. Podle něj záleží hlavně na ceně kuponu. „Pokud bude v rozumné výši odpovídající mýtnému v okolních státech, tak si myslím, že to dopad nebude mít žádný. Spíš se naskýtá otázka, zda neudělat jakousi evropskou dálniční známku," navrhuje Komínek.

„Lidé, kteří ze severních Čech jezdí za nákupy do Drážďan, bohužel přestanou jezdit po dálnici a začnou využívat staré známé trasy, když ještě dálnice nebyla. Známka navíc nebude nejlevnější. Pendlerům, kteří jezdí denně do práce, se asi vyplatí. Záleží, jak daleko bydlí od dálnice," říká dopravní expert Jan Pechout.

Desetidenní kupón by měl v Německu stát od 70 do 680 korun. Roční 3 500 korun.To může od cesty po dálnici odradit především lidi z Děčínska, kteří za nákupy míří velmi často až do Drážďan. Část z nich nakupuje již v Bad Schandau, kam již dnes jezdí po staré cestě podél Labe.

„Rozhodující bude cena celoroční dálniční známky, protože jezdíme do Německa na nákupy a na výlety poměrně často. Pokud bych měla platit desetidenní známku, tak se mi to rozhodně nevyplatí a budu jezdit po staré cestě přes Hřensko," říká Jitka Flachsová z Děčína.

Na pravidelné nákupy do sousedního Německa vyráží skoro každý měsíc také třiačtyřicetiletá Markéta Valentová z Litoměřicka. Informaci o případném placení mýta na německé dálnici nevítá.

„Nevím, jestli se mi v tomto případě nákupy vyplatí. Možná, že tam poté nebudu jezdit tak často nebo se dohodnu se známými, aby nás jelo v jednom autě více a náklady na poplatek bychom si třeba rozpočítali," uvažuje Valentová a dodává, že nejčastěji jezdí do Drážďan nebo Chemnitzu. „Ty obchody jsou tam prostě jiné než u nás. Mají úplně jinou kulturu, nedá se to srovnávat," dodává ještě.

Mnohem jednodušší to mají například lidé z Teplicka. Ti mají větší německá města hned za hranicemi, proto ani nyní po dálnici nejezdí.

„Jezdíme na rodinné nákupy do Dippoldiswalde v Německu, a to jednou měsíčně. Kupujeme zejména potraviny a drogerii. Zavedení mýtného nás nijak neovlivní," řekla Jana Procházková z Teplic.

BUDE NA OBJÍŽĎKÁCH VÍCE BOURAČEK?

Kromě samotných řidičů bude mít zavedení mýta s největší pravděpodobností dopad i na obce, přes které budou řidiči jezdit po alternativních trasách. Jednou z takových obcí je Hřensko na Děčínsku.

Na zdejším hraničním přechodu byly v minulosti dlouhé fronty a mnohdy se čekalo i desítky minut na odbavení na hraničním přechodu. To se zřejmě nevrátí. Místní starosta ale přesto jisté obavy ze zavedení mýta na německých dálnicích má.

„Velký problém to může být především během turistické sezóny, případně v předvánočním období, kdy jezdí do Drážďan hodně lidí na adventní trhy. V tomto období bude zřejmě růst doprava a s vyšší intenzitou dopravy logicky roste nebezpečí dopravních nehod," říká hřenský starosta Zdeněk Pánek. Ve Hřensku může situaci navíc komplikovat to, že silnice na Německo je z jedné strany sevřena skalami, z druhé řekou Labe.

Naopak starosta Dubí na Teplicku Petr Pípal se zavedení mýta v Německu neobává. „Že by se vrátila situace z devadesátých let, kdy městem projížděl jeden kamion za druhým a skoro na každém rohu stála prostitutka, to opravdu nepředpokládám. Zaprvé kamiony určité hmotnosti mají přes hranice zákaz a zadruhé lidí, kteří jezdí nakupovat takzvaně přes kopeček, není zase nějaký extrémní počet," říká Petr Pípal.

V 90. letech bylo v Dubí, jehož součástí je i hraniční přechod na Cínovci, 40 nevěstinců a stovky prostitutek postávaly na chodnících.

NĚMECKO JE POSLEDNÍ VELKOU ZEMÍ BEZ MÝTAO zavedení mýta pro osobní auta se v Německu diskutovalo řadu let. Návrh posuzovala i Evropská komise, protože Německo chce svým obyvatelům dálniční poplatek odečítat od silniční daně. Němci by tak neměli zaplatit nic navíc. Cena mýta se určuje podle stáří auta a obsahu motoru.