„Podle dodavatele Atlas Copco nebyl pro geologické účely do Česka přivezen takovýto stroj přes deset let. Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli ho mám pořídit. Ale než koupit nějaký second hand, tak jsem upřednostnil nový špičkový stroj," řekl Milan Němec z Geodrillingu a dodal: „Soupravu pohání dieselový motor, vzduchem chlazený. Spotřebu má necelých sedm litrů. Je tichý, při maximálním výkonu není hlučnější než sekačka na trávu. Splňuje emisní normu Euro VI."

Tato fáze průzkumu na Cínovci bude probíhat až do konce roku. „Kde je to nutné, vrtá se jen přes den. Ještě přijede jedna souprava a ta může být poháněna elektromotorem, takže nebude prakticky vůbec slyšet. Snažíme se vrty dělat tak, aby byly co nejšetrnější k přírodě a hlavně k lidem, kteří mají své chalupy poblíž vrtacích lokalit," sdělil prospektor Otto Janout.

Lithium

Cílem geologů je ověřit třicet let stará data. Podle nich by mělo být na Cínovci až milion tun lithia. To je ve světě velmi žádané. Neobejde se bez něho žádná baterie mobilních telefonů či eletromobilů. „Takových ložisek jako je ta na Cínovci, tak na světě moc není. Je to unikát. Lithium je čistá energie a má využití v mnoha oblastech," řekl geolog Pavel Reichl ze společnosti Geomet.

Právě on a jeho další čeští geologové z Geometu už tři roky ověřují mocnost ložiska. Kapitálově za nimi stojí australská společnost European Metals. „Po ukončení průzkumů budeme zpracovávat studie proveditelnosti. Ta má dvě části. V poslední fázi je velmi detailní a na projekt se dívá z pohledu způsobu těžby, zpracování rudy a ekonomiky. Studie slouží jako rozhodující dokument pro banky. Bez jejich finanční podpory nelze takový projekt realizovat," vysvětlil Keith Coughlan, generální ředitel European Metals.

V oblasti Krušných hor byla těžba rud ukončena z ekonomických důvodů (obdobně jako v celé ČR) počátkem 90. let. Ale nové technologie a efektivnější způsoby dobývání cínové rudy vracejí zase těžbu na scénu. Jestli půjde vše podle představ Geometu, tak by se těžba mohla na Cínovec vrátit do pěti let. „Pokud by došlo k těžbě, tak by zřejmě probíhala štolami z úpatí hor, nikoliv šachtou z Cínovce, jak tomu bylo v minulosti. Úprava rudy by neměla na okolí vliv, protože by měla probíhat uvnitř hory," dodal geolog Reichl.

Práce pro lidi

Na Cínovec těžba patří historicky. Pokud by se tam vrátila, tak by to výrazně pomohlo snížit nezaměstnanost. Práci by díky otevření dolu našlo na 300 lidí. Pomohla by si i městská kasa Dubí, pod kterou Cínovec spadá. „Se záměrem nemáme problém, důlní těžba do Cínovce historicky patří. Dubí a okolním obcím by navíc přinesla peníze a pracovní příležitosti, kterých je v regionu s vysokou nezaměstnaností nedostatek," nechal se slyšet starosta města Dubí Petr Pípal. (kos)

„Nejvíce jsme vrtali asi do 600 metrů. Na Cínovci se vrty pohybují kolem 300 metrů. Obsluha soustavy pracuje za každého počasí. Jeden vrt nám trvá zhruba měsíc. Po skončení akce se místo uklidí a vrátí do původního stavu. Prakticky se nepozná, že se tam vrtalo," uvedl Milan Němec z Geodrillingu. Na snímku je jádro, které následně geologové zkoumají.Průzkumné vrty na Cínovci