„Vyhláška platí od začátku měsíce a já tu měl tři lidi. Jestli to půjde takto dál, tak skončím. Řádně platím daně. Mám rodinu. Sběrnu jsem převzal před sedmi měsíci, zadlužil jsem se. Nevidím to dobře," řekl majitel sběrny v Pozorce, který si nepřál zveřejnit jméno.
Změna pravidel při výkupu sběrných surovin rozčiluje sběrače i majitele sběren. „Jsem kategoricky proti krádežím kovů, spolupracuji s městskou policií. Když se ke mně dostane něco podezřelého, tak to nahlásím. Vyhláška je podle mě zbytečná, už teď se každý musí prokázat občankou. Nových pravidel se bojí i normální lidi, kteří vozí šrot ze zahrádky, z domečku. Ti tvoří přes polovinu mých klientů. Právě od nich jsem slyšel na konci února, že se bojí posílání peněz přes bankovní účty kvůli různým počítačovým útokům. Snad si to nějak sedne a lidé zase začnou chodit," dodal majitel sběrny v Dubí.
Na tzv. magnety, kteří jezdí po městě s kárkou a berou cokoliv, co lze zpeněžit ve sběrně, se zaměřují dubští strážníci již delší dobu. „Díky našemu kamerovému systému, jsme v odhalování sběračů drahých kovů úspěšní. Vždy, když operační vidí na kameře může s kárkou naloženou železem, tak za ním pošle hlídku. Muž buď prokáže původ železa a je vše v pořádku, nebo ho musí vrátit na místo, kde ho vzal. Někdy tlačí kárku do kopce i několik kilometrů než se u majitele ověří zda mu to dal nebo si to sběrač vzal sám," uvedl velitel Městské policie Dubí Tomáš Pykal.
Tepličtí strážníci byli od začátku roku už na čtyřech kontrolách ve sběrnách. Poslední z nich proběhla už tento měsíc, s ohledem na nově platnou legislativu. Pokud při kontrolách objeví věci, které vypadají podezřele, upozorní na správní řízení.
close
zoom_in
„Např. u železničních kolejí, které měli v jedné ze sběren, bylo zjištěno, že je vše v pořádku. Šrot zde prodala právnická osoba a platba proběhla bezhotovostně," říká David Libánský, zástupce ředitele Městské policie Teplice. „U ostatních věcí, které ve sběrně nemají co dělat nebo provozovatel není schopný identifikovat osobu, od které šrot vykoupil, je na místě hlídkou sepsáno oznámení o podezření ze spáchání správního deliktu provozovatele sběrny a následně předáno příslušnému správnímu orgánu k dořešení," dodává.
Strážníci už také zaznamenali informace, že se mohou u sběrem pohybovat lidé, kteří případné peněžní poukázky jsou schopni odkoupit. A to právě od „sběračů kovů", kteří nemají žádný účet pro bezhotovostní vyplacení, jak je nově potřeba. A šek může být jednou z možností. V realitě se nic takového ale v Teplicích zatím neobjevilo.
Obchod se železem je sice tvrdý byznys, „šroťáci" mezi sebou vedou spory všeho druhu. Podle majitelů sběren se tak klidně může stát, že sociální spodina rozšíří řady zločinců když si nebude moct vydělávat prodejem kovů, které vyhrabávají v kontejnerech nebo na černých skládkách. „To je další věc, nad kterou se v Praze moc nezamysleli. Místo železa mohou šroťáci přepadávat staré lidi. Někde si ty peníze budou muset obstarat," nechal se slyšet majitel sběrny v Dubí.
V Česku jsou odhadem až čtyři tisíce sběren surovin a výkupen, některé dokonce pojízdné. Úřady nemají dostatek lidí, aby je všechny kontrolovaly. Už nyní ale mají kraje větší kompetence odebírat majitelům licence, pokud zjistí porušení předpisů.
Ministerstvo životního prostředí chce licenční podmínky zároveň zpřísnit, sběrny by napříště mohly mít kamerový systém, aby bylo možné zkontrolovat, jestli i přes zákaz nevykupují šrot od soukromých osob za hotové.
Nově by také měly mít možnost kontroly všechny obce, a nikoli jen ty s rozšířenou působností. (kos,pem)
