Zimu strávila dikobrazice Eliška v provizorním příbytku – v garáži. Historky o tom, že není vždycky legrace bydlet nad dikobrazem, který bývá nejčilejší v noci, by mohl vyprávět správce Petr Berg. „Eliška třeba ukousala nohu u stolu, pod kterým měla svůj domeček, jindy nás překvapila tím, že ukousala trubku plynového potrubí, naštěstí se zemním plynem, takže je dobře, že už má svůj výběh,“ říká Petr Berg.
Nový výběh
Nový výběh má teď opravdu parádní a taky se v něm, jak nám řekl profesor Tomáš Sedlák, hned zabydlela. Může tu hrabat v zemi, ohlodávat kmeny a když má dost diváckého zájmu, zmizí v úkrytu pod mostem, kde má na zimu i podlahové vytápení.
Nám ale Eliška ochotně zapózovala, asi za tu mrkev, kterou jsme jí přinesli. Předvedla nám také, jak obratně dokáže rozlousknout ořechy, na kterých si nejraději pochutnává. Dikobraz váží kolem 20 kilogramů a živí se hlavně ovocem, zeleninou, nepohrdne ani tvrdým pečivem a dokonce ani vařenou kostí z uzeného kolena. Pro představu té zeleniny spořádá Eliška, která pochází ze zooparku Vyškov, za den asi kilogram.
Do skleníku přibyl o prázdninách i další obyvatel, Viky, který je pro změnu nejukřičenější. Je to papoušek ara marakána, který tu našel azyl. Pronikavost jeho hlasu jsme nemohli posoudit, protože právě odpočíval po dobrém obědě, ale jak nás ujistil Tomáš Sedlák, je ho slyšet až na vzdálený konec hřiště.
Pomohl grant
Gymnázium získalo dotaci na projekt Biologická naučná stezka. S penězi z grantu tak mohou práce na vylepšování bioparku pokračovat i o prázdninách. Staví se nové voliéry, z toho jedna venkovní, navazující na voliéru ve skleníku, takže příští léto už bude moci díky průletům strávit zdejší ptactvo venku. I těm se tu daří velmi dobře. „V loňském roce jsme odchytili a prodali dvacet zebřiček a pět rýžovníků. Mezitím tu máme další malé rýžovníky šedé, jedno mládě je albín,“ ukazoval nám nové přírůstky v ptačí voliéře Tomáš Sedlák.
Jeho kolega Jakub Doboš zase získal snovače, kteří si staví velmi zajímavá hnízda ve tvaru koule. Sameček dva dny staví hnízdo a když se mu do něj pak nepodaří nalákat samičku, hnízdo rozhází a začne stavět nové.
V plánu měli oba nadšenci, kteří ve sklenících tráví veškerý volný čas, získat ještě velkého papouška ara. Ukřičený Viky je ale trochu odradil, a tak se teď ručičky vah přiklánějí k tomu, získat spíš tukana.
Terárium pro leguána
Ještě na jednoho nového obyvatele nesmíme zapomenout, i když naši přítomnost zcela ignoroval a se zavřenýma očima se snažil dělat, že v teráriu vlastně vůbec není. Je to velký leguán, kterého jeho majitelka gymnáziu věnovala. Teď čeká v teráriu na nové obydlí, které kvůli němu Petr Berg vyrábí.
„Budou to vlastně tři terária, to prostřední bude největší a umístěna budou ve vestibulu. Uprostřed budou leguáni, a v těch krajních v jednom velký hroznýš a ve druhém by se nám líbily velké tropické žáby,“ svěřil se s dalšími plány Tomáš Sedlák.
„Je to jenom koníček,“ odpověděl mi na otázku, jestli s tím, jak se skleník zabydluje stále novými zvířaty a rostliny už se do něj téměř nevejdou, bude mít vůbec čas učit biologii a chemii. Pak ale s úsměvem připouští, že je to pro něj i pro kolegu Doboše pořádný kůň o rozloze 240 metrů čtverečních.
Chodí pomáhat
Prázdniny neprázdniny, musí sem chodit každý den nakrmit početné obyvatelstvo akvárií a terárií, dát vodu ptákům, o které je péče nejnáročnější, vyvětrat. „Jsem ale mile překvapený, že chodí pomáhat studenti, každý den mi dva, tři volají, jestli mohou přijít,“ chválí mladé pomocníky Tomáš Sedlák.
Zastihli jsme ho ve skleníku ve chvíli, kdy aplikoval dravé roztoče proti sviluškám. Po loňských dobrých zkušenostech, kdy musel stříkat „jedy“ jen minimálně, zvolil stejnou ekologickou metodu. Stejně se mu osvědčily parazitické vosičky proti mšicím, které jsou mnohem účinnější, než slunéčka sedmitečná.
Ve skleníku je stále co obdivovat a když sem zavítáte po nějakém čase, žasnete, jak se všechno rozrostlo. Banánovník už se do skleníku nevejde, ale své pěstitele odměnil za péči obrovským trsem banánů. Jak poctivě hodinu počítala jedna ze studentek, je jich přesně 186. Krásně velké jsou také ananasy, teď už jen dozrát. Orchideje v květu tu můžete obdivovat stále, protože zatímco jedny odkvétají, druhé už mají nasazeno na květ.
Se zájmem jsme sledovali také krmení agam vousatých, které si velmi bedlivě hlídaly, aby byly u potravy dřív, než pomalejší trnorep africký. Gekon obrovský byl také při chuti a rybičky, ty by mohly žrát pořád.
Kamerunské kozy
Plánů by na gymnáziu měli ještě hodně. Nejaktuálnější jsou tři kamerunské kozy, na které už jsou připravené peníze z projektu a které by mohly začít spásat svah o délce 80 m nad hřištěm, který se nedá jinak udržovat, možná už letos. Jen bude potřeba udělat ještě plot, aby se náhodou kozy nechtěly aktivně zapojit do hodin tělesné výchovy.
Najdou ženicha?
„S dikobrazem zatím nemáme nikdo žádné zkušenosti, ale v zajetí se dožívá až 25 let. Přemýšleli jsme už o tom, že by bylo hezké si někde vypůjčit samce a zkusit, jestli by Eliška neměla mladé,“ zasnil se u nového výběhu profesor Sedlák.