Bývá mezi nimi i rivalita. Navštívili jsme některé vesnice a zjišťovali, jak to u nich je. Není to také zrovna u vás? „Za horňáky jsou tu považováni spíše starousedlíci. Dolňáci jsou ti, kteří si postavili nové domy. Často tady takové odůvodnění slýchávám. Hodně se lidé takto označují v hospodě,“ říká žena z Kostomlat.

Veronika Rambousková bydlela nejprve v Žalanech, teď má dům v Kostomlatech pod Milešovkou. V obou obcích se podle ní lidé dělí už řadu let na ty z horní a dolní části. V Žalanech obě skupiny rozdělovala bývalá škola. V Kostomlatech je to dané spíše historicky. Horní část obce je věkově starší. Byť nebydlí v obci příliš dlouho, považuje se za horňáka. S rodinou si koupila starší dům nad náměstím, které má být onou pomyslnou hranicí.

Zcela logické oprávnění používat obou označení mají na Moldavě. Obec v Krušných horách se v místopisném označení dělí právě na Horní a Dolní. Dolňácká část Moldava je původní a nejstarší. Rozléhá se kolem bývalých dolů a kostela. Slouží především k bydlení a k rekreaci. Stojí zde katolický kostel Navštívení Panny Marie, hřbitov, restaurace a hotel. Potok Mulda, pramenící v lesích nad Moldavou, napájí dvě vodní nádrže umožňující v létě přírodní koupání. Dolní část obce je propojena se saským horským střediskem Holzhau pěším hraničním přechodem. Naopak v Horní Moldavě je hraniční přechod pro auta. Funguje tu obecní úřad a stojí tu vlakové nádraží.

Podobně to je v Krupce. I zde je část místopisně označená jako Horní, těsně pod Komáří vížkou. Výše v horách položená lokalita je na rozdíl o katastrálně většího zbytku Krupky určená především k rekreaci. Chatu zde měl v minulosti Radek Holý. „Nikdy jsem ale neslyšel výraz horňák. U nás se spíše rozdělovalo tím, že tu máme v zimě sníh a dole v úpatí ho nemají. Říkali nám lufťáci a je pravda, že nás starousedlíci z dolního města nějak zvláště nemuseli. Když jsme něco chtěli na úřadě, tak to byl problém,“ vzpomíná. Nakonec se musel z krupského „horňákova“ odstěhovat za prací mimo okres Teplice.

Podobných Horních a Dolních eviduje Český úřad zeměměřičský a katastrální v Ústeckých kraji celkem čtyři desítky. Velmi častým názvem v místopisném označení je podle stejného zdroje také v různých tvarech slovo Lhota nebo Ves. Na Teplicku je s takovým označením ale evidováno pouze jediné místo. Jde o část Teplic Novou Ves. Dříve spíše pole a louky s kapličkami. Dnes čtvrti okresního města dominuje panelové sídliště, je tu letiště a stojí zde vodojem připomínající vesmírnou loď, se kterou přiletělo UFO. Další nejbližší Ves v kraji je u Litvínova – Nová Ves.

V první desítce nejčastějších názvů figuruje také Újezd. A to v různých podobách. Na Teplicku máme například Újezdeček, Červený Újezd a s tím související také pojmenování části Bíliny Újezdské Předměstí.

Prvenství přisuzuje teplickému okresu kategorie srovnání obcí s největším počtem znaků. Podle Českého statistického úřadu jsou to už zmíněné Kostomlaty pod Milešovkou, které s 25 znaky berou pomyslnou zlatou medaili. Průměr počtu znaků v názvu obce je v Ústeckém kraji při zaokrouhlení 9 písmenek a mezer.