„Je to škoda, taková pěkná budova. Pamatuji si, že jsme sem s rodiči jezdili hlavně v zimě. Někdy na Nové Město, jindy právě až sem na Moldavu k hranicím s Německem. Dávali jsme si tu čaj a pak šli pěšky zpátky domů nebo se svezli autobusem,“ zavzpomínal při pohledu na rozlehlou budovu bez života u kolejí historické lokálky Lukáš Petrohradský.

Jsou prázdniny a za normálních okolností by to tu žilo. Dvoupodlažní objekt o velikosti přes 1 500 metrů čtverečních ale působí smutně, i když se mu do oken snaží vnořit sluneční paprsky. Příhraniční stavba, kde před druhou světovou válkou sloužil i spisovatel Adolf Branald, viditelně chátrá. Obec, která ji v roce 2016 odkoupila od Správy železniční dopravní cesty za 3,23 milionu korun, měla v plánu komplex opravit a posléze využívat k původnímu účelu. Rychle se ale ve větší míře začal projevovat špatný technický stav. Náklady na opravu odhadli na Moldavě na padesát až šedesát milionů korun. Řešilo se, co bude dál.

Protialkoholní záchytná stanice v Teplicích. Vrchní sestra záchytné stanice Jaroslava Duchoňová.
Na teplické záchytce mají plno práce. Některé opilé vozí strážníci opakovaně

Obec teď nemá peníze na opravu ani na následný provoz. Podle aktivistů, kteří se zasazují o udržení provozu na přilehlé železniční trati vedoucí přes Hrob, Dubí, Nové Město až na Moldavu, kde koleje končí, šance na záchranu nádraží stále existuje. Poukazují na to třeba zástupci Českojiřetínského spolku, který usiluje o opětovné propojení Moldavské dráhy se saským Freibergem. Podle Petra Fišera obec mohla pro své úsilí získat výraznou finanční pomoc od státu. Příležitost ale nevyužila.

„Reálně existovala možnost získat státní dotaci, která by uhradila náklady až z 95 procent,“ uvedl člen spolku. Dotaci na obnovu brownfieldu, která u Moldavy připadá v úvahu, podle něj vypsalo ministerstvo průmyslu a obchodu.

Moldava dlouho hledala cestu, jak zkázu památky odvrátit. Vloni v létě dokonce nechala opravit střechu. O prodeji se rozhodlo v závěru roku po náhlé změně ve vedení obce.

Ředitel pivovaru Velké Březno Libor Doseděl.
Šéf Velkého Března: Pivo šlo do bioplynové stanice, vyráběla se z něj elektřina

Podle současné starostky Lenky Novákové o všem, co se týče nádraží, rozhoduje zastupitelstvo. „Dokud neodhlasuje něco jiného, vše zatím trvá, jak je nastaveno,“ uvedla nedávno. Podle ní je nyní větší prioritou plánovaná stavba čistírny odpadních vod na Dolní Moldavě.

O prodeji nádraží rozhodlo zastupitelstvo na konci loňského roku, kdy vyhlásilo záměr prodeje. Posléze objekt začala nabízet realitní kancelář. Dosud se vážný kupec neobjevil.

Nádražní budova, která vznikla v letech 1875 až 1876, je od roku 1998 chráněnou historickou památkou. Jde o součást Moldavské dráhy přezdívané Teplický Semmering. Do roku 1945 vedlo přímé železniční spojené do saského Freibergu. Jednání o propojení se Saskem se vedou od roku 2018.

Přemysl Hruška, obchodní ředitel FK Teplice
Přemysl Hruška: Fanouškem fotbalistů Teplic jsem byl od dětství