Velmi pozdní rodičovskou dovolenou zažívá 47letá Martina z jednoho severočeského města (které nezmiňujeme a i jméno jsme na žádost ženy změnili). Pečuje o několik malých dětí své dcery, které jí vzala sociálka a hrozilo, že skončí v kojeneckém ústavu. S otcem dětí totiž mladá žena dlouhodobě užívá drogy.

Ačkoli měl pár babičce platit na děti aspoň alimenty, ani to nedělal. Do nedávna byla paní Martina spolu s armádou typičtějších samoživitelek proti chronickým neplatičům výživného prakticky bezbranná. Situaci radikálně změnila nedávná novinka v podobě náhradního výživného. Stát už přes rok vyplácí poškozeným alimenty jako sociální dávku. A její výši pak sám vymáhá na neplatičích.

Paní Martina.Paní MartinaZdroj: Deník/Jaroslav BalvínSoud uložil oběma dvěma nezodpovědným rodičům na všechny děti několikatisícové alimenty. Aspoň část z nich viděla paní Martina jen dvakrát, nepomohla ani exekuce. „Není tam z čeho brát,“ říká žena. Teď už ale veškeré výživné dostává od úřadu práce. Je to výsledek spolupráce Severočešky s iniciativou SOS výživné, jejíž reklama na internetu paní Martinu zaujala. „Reagovali okamžitě, úplně super, chtěli po mně jen ofotit a poslat mailem rozsudky a rodné listy,“ popisuje žena s tím, že průběžně jsou v e-mailovém kontaktu pořád.

Zůstat v kontaktu s bezplatnými právními poradci je pro Severočešku důležité. Pravidla náhradního výživného jsou totiž stanovena zatím jen na krátko. „Doba výplaty náhradního výživného byla v nyní platné právní úpravě zvolena na 24 měsíců s tím, že ve většině případů se za tuto dobu podaří situaci ohledně úhrady výživného stabilizovat,“ vysvětluje Jakub Augusta z ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). To ale není jediný limit. „Pokud chce člověk náhradní výživné od státu, musí situaci aktivně řešit, to znamená vést exekuci proti neplatiči,“ doplňuje Erik Žákovec z SOS výživné.

Svatopluk Bartoš by nerad, aby mu ruply nervy a skončil jako stařec, který postřelil své příbuzné. O kauze psal Litoměřický deník.
Nadávky, fyzické útoky i střelba. Mezi sousedy v malé vesnici se stupňují spory

Náhradní výživné přesto považuje za průlom. Řeší přesně situaci paní Martiny a dalších samoživitelek, kdy na otci či rodičích není z čeho vymáhat. U prvních žadatelů o náhradní výživné skončí 24měsíční výplaty zhruba za rok. MPSV si nedávno nechalo vypracovat výzkum mezi příjemci, na jehož základě zvažuje i možné úpravy této dávky.

Alimenty po státu bude chtít ještě víc lidí

Iniciativa SOS výživné funguje dva a půl roku. S lidmi vše řeší na dálku z kanceláře na Plzeňsku. Klienti tak nemusí nikam běhat, jen na poštu. Aktuálně je jich kolem 600. Nejvíc z Ostravska, Ústecka a Karlovarska. Tedy z oblastí, kde jsou průměrné mzdy nižší a sociální situace ne tak dobrá. Podle pozorovatelů teď začíná dlužné výživné řešit víc lidí kvůli zhoršení ekonomické situace. „Dřív jim to za to nestálo, když měli určeno třeba jen pět stovek nebo tisícovku. Teď si asi říkají - každá koruna dobrá,“ komentuje trend Žákovec. Očekává, že v zimě a po novém roce bude zájem lidí o náhradní výživné ještě silnější.

U kamenného náhrobku s iniciály K. D., který u silnice kousek od benzínky nad teplickým sídlištěm Prosetice obklopují bílé oblázky, hoří svíčky. Pietní místo v Teplicích připomíná jednu z obětí v hrůzném příběhu Romana Postla.
Děsivý příběh sériového vraha: liboval si v drogách, za tři dny zabil čtyři lidi

Za SOS výživné stojí právník Luděk Žákovec a jeho známá, kteří iniciativu zatím dotují ze svého. Minimální částku mají ze spolupráce s exekutorem, k tomu pár darů od mecenášů a do budoucna doufají v pomoc nadací. Nezištnou iniciativu vysvětlují tím, že se jich téma alimentů v minulosti osobně dotklo. „Představili si, v jaké situaci musí být typická samoživitelka, které přiznali výživné. A ona vůbec neví, kde začít s vymáháním nebo trestním oznámením, jak ukládá byrokracie,“ vysvětluje motivaci zakladatelů Žákovec.

Náhradní výživné stát posílá do Ústeckého kraje často, jsme druzí
Od 1. července 2021 do 31. srpna 2022 vyplatil Úřad práce ČR 74 963 dávek náhradního výživného v objemu přes 135 milionů korun. Lidé podali 11 677 žádostí, jen z Ústeckého kraje jich přihlásili 1 516, region tak obsadil 2. místo v mezikrajském srovnání. O náhradní výživné požádalo 8 161 unikátních zástupců dětí. V 85 procentech se jedná o ženy. Aktuální průměrná výše měsíční dávky náhradního výživného je 1 806 korun.
Zdroj: Kateřina Beránková, tisková mluvčí Úřadu práce ČR