„Pokud udělají nějakou jednorázovou akci, do které se zapojí, tak peníze na podporu v rámci grantu dostanou. To ano. Ale provoz trvale dotovat nemůžeme," říká primátor. Teplice jsou jediným okresním městem, které se nepodílí na spolufinancování služby kontaktního a poradenského centra, které působí na jeho území. A to přesto, že Teplice patří k nejvíce ohroženým městům v kraji v drogové problematice. Krizové centrum městu nepatří.

Na rok 2014 byla teplickému Káčku, jak se zařízení hovorově říká, opět ponížena dotace z kraje o 200 tisíc. A nejde jen o teplický WHITE LIGHT I., ale ve hře jsou i obdobná zařízení a služby v ostatních městech našeho regionu.

Tématu drogové politiky jsme se věnovali už ve včerejším vydání Deníku. Z pohledu kraje. Dnes se k tomu vracíme z pohledu Teplic.

Poskytovatelé služeb pro drogově závislé se v posledních letech potýkají s nedostatkem peněz, dotace snížil hlavně Ústecký kraj. Přitom obce a kraje se mají na provozu těchto zařízení podílet 30 procenty, zbylých 70 procent jim dává stát.

„Jsme schopni získat dostatečnou dotaci od státu, ale když nám kraj sníží příspěvek, musíme potom vracet i poměrnou část dotace od státu," vysvětlil adiktolog Josef Radimecký ze sdružení White light, tedy krizového centra.

Určitou pomoc vidí krizové centrum právě v podpoře od města. Ale tam naráží na negativní přístup. „Nelze proti tomu bojovat. Nikdo nás neslyší, protože se jedná o téma, které se nehodí pro předvolební sliby," konstatuje Mgr. Kovanda, vedoucí Kontaktního centra WHITE LIGHT I. v Teplicích. Centrum pracuje s drogově závislými a jejich rodinami.

„Problém je v systému financování. Získáme sice od státu potřebné finance na provoz kontaktního centra, ale ten po nás chce, abychom si sehnali třicet procent z takzvaných vlastních zdrojů. A to jsou zejména peníze od kraje a obcí," říká Kovanda a dodává: „Pokud je neseženeme, musíme těch třicet procent zase vrátit státu. A my je většinou neseženeme."

Na provoz a služby teplického K-centra přispíval Ústecký kraj ještě v roce 2011 částkou 500.000 korun, letos už to bylo jen 380.000 korun. Město Teplice centrum nepodporovalo nikdy. „K-centrum příští rok pravděpodobně skončí. Doteď jsme ho dotovali z toho, co jsme vydělali v jiných službách, už to ale není udržitelné," doplnil Radimecký. Centrum má letos bezmála 400 klientů a jen za první pololetí vyměnilo 90.000 použitých stříkaček.

Primátor Kubera zastává v tomto ohledu už několik let svůj jasný postoj. „Není to jen případ krizového centra, ale i dalších mnoha organizací ve městě, které nejsou naše. Na to peníze nemáme. Nedáváme nikomu trvale peníze na provoz. Pokud ale káčko udělá nějakou třeba kulturní akci pro ty narkomany, tak dotaci na tento projekt dostane. Jako ostatní. Na to máme daná pravidla," říká Jaroslav Kubera.

Přidává také další svůj pohled, který spočívá v tom, že není možné podporovat takto jednu skupinu lidí a druhá si to musí platit sama. „Seniorky s cukrovkou si to musejí sami platit v lékárnách a tito lidé, kteří to dělat nemusejí, nebo to dělají pro svoji zábavu, mají být placeni městem nebo státem?" ptá se primátor.

Vysoký počet drogově závislých souvisí se sociální situací na Teplicku, vysokou nezaměstnaností a nízkou vzdělaností. Mezi uživateli drog se zvyšuje počet dětí a mladistvých. Ve většině kraje je průměrný věk uživatelů drog kolem 30 let.

Podle údajů Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti žije v Ústeckém kraji druhý nejvyšší počet drogově závislých, nejvíc jich je v Praze. V roce 2011 bylo v Ústeckém kraji 6200 problémových uživatelů drog, v celé zemi 40.200. Naopak ve výdajích na programy pro drogově závislé je Ústecký kraj na posledním místě. Loni přispěl na tyto služby necelými třemi miliony korun. Sousední Liberecký kraj dal ve stejném roce 8,3 milionu korun, Moravskoslezský dokonce 19,5 milionu korun.