Ta bolest by se dala s klidem přirovnat k utrpení ženy při porodu, shodují se odborníci i pacienti. Pokud by měli migrénu oznámkovat na desetibodové stupnici, přiřadili by jí prý nejméně sedmičku. Stejně jako bolesti při narození dítěte.

Lék nemusí vždycky zabrat, jindy může dokonce uškodit. Třeba proto, že jste ho zapili džusem či mlékem.
Češi propadli lékům na bolest. Ty ovšem způsobují více úmrtí než drogy

„Přesto tu jeden rozdíl je: po právě rodící ženě by sotva někdo chtěl, aby plnila své pracovní povinnosti. Naopak po člověku s migrénou se to běžně požaduje,“ říká Rýza Blažejovská – zakladatelka organizace Migréna help.

Léčí se zlomek lidí

Lidí, kteří se v Česku potýkají s migrénou, skokově přibývá. Lékaři dokonce odhadují, že už jich bude okolo 1,2 milionu. Migréna se tak podle nich stala třetím nejčastějším chronickým onemocněním vůbec.

Léčbu ale vyhledá jen zlomek pacientů. „Řeknou si totiž, že nebudou svého lékaře obtěžovat s pouhou bolestí hlavy. Místo toho začnou polykat volně prodejné léky proti bolesti,“ říká primářka Neurologické kliniky při Thomayerově nemocnici v Praze Jolana Marková. Tím svůj stav ale jen zhorší. Každodenní užívání analgetik totiž pořádně podráždí jejich trávicí trakt. Některé medikamenty navíc mohou způsobit až závislost.

Další pacienti sice pomoc odborníka vyhledají, jejich léčbu ale nakonec zkomplikují další choroby. „Takzvané triptany, které na migrénu předepisujeme, totiž nesmí dostávat lidé po infarktu či s vysokým krevním tlakem. Omezené užití je také u žen v těhotenství,“ vysvětluje Marková.

Klíšťata - Ilustrační foto
Borelióza a hra o čas: kontrola je základ. Ochrnul mi i obličej, líčil pacient

Nyní ale lidem s migrénou svitla nová naděje: pojišťovny by jim měly začít platit cílenou biologickou léčbu, která využívá vlastní imunity organismu. Je tedy nejenom účinnější, ale také výrazně šetrnější. „Měly by ji začít hradit už od příštího roku,“ slibuje Jakub Dvořáček z Asociace inovativního průmyslu.

Jde podle něj o léčbu, při které odborníci u pacientů potlačují tvorbu takzvaného neuropeptidu. To jsou malé bílkovinové molekuly, které umožňují vzájemnou komunikaci neuronů v těle. „Vědci totiž zjistili, že právě ony jsou pro rozvoj migrény klíčové,“ vysvětluje Dvořáček. Lékaři tak podle něj začnou vůbec poprvé řešit skutečnou příčinu onemocnění, nikoliv jen potlačovat jeho příznaky.

Miliardové ztráty

To se vyplatí nejenom samotným pacientům, ale také jejich zaměstnavatelům. Podle dat Asociace inovativního průmyslu totiž přijdou české firmy kvůli migrénám svých pracovníků ročně až o čtyři miliardy korun.

„Choroba totiž vyřadí každého zaměstnance z provozu v průměru na 7,5 dne ročně. Pro české firmy to znamená 3,64 milionu ztracených pracovních dní ročně,“ spočítal Jakub Dvořáček.

Ilustrační foto
Pozor, potraviny mohou zabíjet. Nebezpečná jsou i některá "éčka"