ČTĚTE: Odpady nepálíme, ale zplynujeme, tvrdí Prachař, investor "spalovny"

Fabriku na využití pryžového, plastového a textilního granulátu plánuje soukromý investor v Hrbovicích. Zpracovávat by měla pneumatiky, umělé kůže, textil, vyjetý olej a provozní kapaliny, plastové díly. Proti záměru se už začali lidé bouřit.

První vlaštovkou jejich odporu se stal letáček na sociální síti Facebook, který shrnuje důvody k odporu v sedmi jednoduchých bodech. „Produkce karcinogenního oleje, pach při drcení odpadu, emise jedovatých plynů, zmarněná investice do rekultivace prostředí, ohrožení zdraví obyvatel, čtyřicet tun odpadu denně, nízká teplota spalování," píší tvůrci letáku.

Stojí za nimi chabařovický zastupitel Tomáš Rieger (ODS).

„Důvod, proč něco takového blízko Chabařovic nechceme, je, že ač to není v dokumentaci uvedeno, bude to klasická spalovna odpadu, ze které uniká zápach a emise škodlivin," řekl Rieger.

Město nic neví

Podle něj je zvláštní, že město se o tomto plánovaném záměru nedozvědělo.

„Přišel na to náhodou člen našeho místního sdružení, když si šel něco vyřídit na ústecký magistrát, kde to viselo na úřední desce. Přijde mi zvláštní, že kilometr od našeho města vzniká něco, o čem ani nevíme," dodal s tím, že následovat určitě bude i rozsáhlá protestní petiční akce.

Proti se postavilo i občanské sdružení Sněhulák, které kromě důvodů vážících se k čistotě životního prostředí upozorňují i na možnost údajného narušení rozvoje rekreační oblasti okolo jezera Milada.

„Může dojít k zásadnímu vlivu na další rozvoj této lokality, od které se do budoucna očekává přínos rekreace, odpočinku a sportu," upozornil Jiří Hladík ze sdružení.

Akciovka Rosetinor, tedy investor stavby, vyvěsila svůj záměr v oznamovacím systému EIA v lednu. „Předpokládaný termín zahájení je jaro roku 2013, termín dokončení se předpokládá na podzim 2013, v závislosti na průběhu lhůt správních řízení," píše se tu o harmonogramu stavby.

Z náhledu do obchodního rejstříku je patrné, že předsedou představenstva je Martin Prachař, provozovatel populárního ústeckého minipivovaru Na Rychtě. „My s tím počítáme, není to spalování, ale zplynování granulátu," řekl Martin Prachař. „My sami jsme iniciovali EIA, jsme ochotní vystoupit na veřejných diskusích a podobně."

Technologie, již chtějí použít, je prý ekologická a šetrná k životnímu prostředí. „Nikudy z ní nic neuniká, nevydává kouř, prach, ani zápach, vzniklé plyny se následně spalují, užívají se k výrobě elektřiny a vytápění. V Čechách je například v Ostravě," pokračoval Prachař.

K tomu uvedl, že místo pro stavbu vyhledávali pečlivě. „V okolí je Palivový kombinát, dálnice D8, územní plán ho určil jako produkční území. V sousedství nejsou obytné domy, i když by klidně mohly být, nijak bychom jim neškodili. Doufám, že se ti různí ekologové, než začnou křičet, seznámí pořádně s technologií," dodal Prachař.

Páleník je proti

Marian Páleník z platformy Lepší Ústí je v hodnocení záměru spíš odmítavý. „Využití odpadu sice vypadá jako chvályhodný záměr, ale podezřelá je volba krycího názvu. Pod pláštíkem nevinně znějícího názvu Využití granulátu se ve skutečnosti skrývá zpracování mimo jiné i pneumatik při teplotách 600 stupňů Celsia."

Proto by podle Páleníkova názoru provoz byl de facto spalovnou. „Investor ovšem obchází definici spalovny tím, že za hlavní účel označí spalování vzniklého plynu, nikoli tepelné zpracování odpadu. Skutečností ovšem je, že zde plánuje tepelně zpracovávat odpad," pokračoval aktivista.

„Kromě technologie, kdy nelze vyloučit únik toxických emisí, je nešťastné také plánované umístění provozu na návětrnou stranu krajského města Ústí," dodal Páleník s tím, že proto by na základě těchto informací byl spíše proti stavbě ve vybrané lokalitě.

Odbor životního prostředí ústeckého magistrátu má zatím jasno. Jako takzvaně dotčený správní úřad požaduje další posouzení záměru dle zákona 100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí, tedy velkou EIA. „Je situován do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a zhoršenými rozptylovými podmínkami," tlumočil rozhodnutí odboru Karel Rouč z kanceláře primátora. „Při započtení emisí z dopravy upravených odpadů by mohl mít významný vliv na kvalitu ovzduší."

Záměrem se zaobírala ještě rada Ústeckého kraje, jež také požaduje velkou EIA. „V dokumentaci požaduje doplnit konkrétní údaje o technologických postupech při provozu zařízení s ohledem na znečišťování ovzduší, rizika spojená s provozem a jejich opatření," sdělila mluvčí Magdalena Hanáčková.

„Dále požaduje vyhodnotit požadavky na jakost vstupujícího odpadu, vlastnosti a množství odpadů vznikajících v zařízení, včetně vyhodnocení souvisejících rizik následného nakládání s těmito odpady," dodala Hanáčková s tím, že příslušný odbor krajského úřadu se ještě nevyjádřil.(vw)