Účastnilo se ho 58 žáků osmiletého studia, kteří přišli do prim a 105 žáků čtyřletého studia, kteří nastoupili do kvint.

Adaptační kurs má být cestou, jak připravit žáky přicházející ze základních škol na nové podmínky, nové prostředí, nové spolužáky a vyšší studijní nároky gymnázia. Program byl připraven ve spolupráci s Pedagogicko-psychologickou poradnou. „Doufáme, že touto cestou škola umožní žákům snadnější přechod ze základních škol, lepší orientaci ve školním řádu a v systému výuky Gymnázia Teplice. Nápomocni jim v tom jsou nejen třídní učitelé, ale také výchovná poradkyně, pedagogicko-psychologická poradna a někteří kolegové,“ upřesnila zástupkyně ředitele školy Věra Ševčíková.

Nováčci z primy se formou soutěží seznámili se školou, skleníkem i hřištěm, s některými učiteli, ale především sami mezi sebou. „Nejvíc se mi líbilo ve skleníku, počítali jsme, kolik zvířat je v akváriích a teráriích. Když jsem nadzvedl dřevo, byli tam schované ještě dvě užovky,“ líčil Jirka. Jeho kamarád Honza měl zase největší zážitek ze společné noci ve spacákách v tělocvičně.

Kvintáni se ve čtvrtek ráno vydali do Oseka. Program probíhal v areálu autokempu Osek a jeho okolí. Na programu měli teambuildingové hry, sportovní aktivity, socio-komunikační hry, posezení u ohně a orientační hru.

My jsme je včera, rozdělené do skupin, zastihli při plnění soutěžních disciplín na deseti stanovištích. Byly všechny zaměřené na to, jak jsou schopni se domluvit a fungovat jako tým. Jak jsme se dozvěděli, čtvrteční bojovky zvládli a cestu do kempu pomocí šifer našli také všichni.

„Soutěže, které vymysleli tělocvikáři, jsme nejprve vyzkoušeli na sobě. Teď už jenom sledujeme, jak je zvládnou děti. A není to snadné, na mém stanovišti se všichni ze skupiny musí dotýkat a to tak, aby se dotýkaly dvě hlavy, jedno koleno, 4 ruce a dvě nohy,“ popsala s úsměvem úkol na svém stanovišti Jiřina Sanitriková. Nápad s pořádáním adaptačního kurzu hodnotila velmi pozitivně. A jak jsme se postupně ptali dalších z desítky kantorů a hlavně dětí, všem se v Oseku moc líbilo a shodli se, že se i velmi rychle vzájemně seznámili.

Tomáš Sedlák dohlížel na další skupinku, která se snažila dostat skrz pavučinu z provazu tak, aby každý prolezl jiným okem a nedotkl se přitom provazu. „Dokonale se to nepodařilo ještě nikomu. Musí u toho přemýšlet a vzájemně si pomoct, jinak to nezvládnou,“ řekl nám profesor biologie a chemie a blonďatou slečnu, která se dotkla rozpuštěnými vlasy vrátil, aby si cestu pavučinou zopakovala znovu. Až ji bude zkoušet z chemických rovnic, bude na pavučinu ještě ráda vzpomínat.

Ze zamračeného nebe nad Osekem začaly padat první dešťové kapky, ale gymnazisty to od plnění úkolů neodradilo. „Je z nich bezva parta a na to, že jich tu je přes stovku, to tu všechno zvládali na jedničku,“ hodnotil kurz provozovatel autokempu Osek Petr Kavka.