Návrh, že by stavba mohla být pojmenována po špičkovém československém letci a veteránu II. světové války Františku Cháberovi padl v pondělí v rámci uctění památky desátého výročí ode dne, kdy generál Chábera zemřel.

„Vážíme si toho, že je František Chábera čestným občanem Litoměřic. Domnívám se, že by bylo dobré jeho odkaz dále zviditelnit. Zatím nevíme, zda po něm pojmenujeme ulici, náměstí, nebo nějakou stavbu. Na název nového mostu běží anketa, která ještě nebyla uzavřena. Je tedy předčasné konstatovat, že ponese to, či ono jméno,“ vysvětlil Ladislav Chlupáč, starosta Litoměřic. Anketa o nový název mostu končí 15. listopadu, zatím bylo na litoměřickém infocentru odevzdáno 40 návrhů. Pondělní pietní akce se konala pět dní po desetiletém výročí od smrti generála Františka Chábery.

Uctění památky Františka Chábery, který žil dlouhá léta v Litoměřicích se na zdejším hřbitově zúčastnilo také několik současných elitních pilotů Armády České republiky.

Armáda generálovi vzdala poctu také slavnostním přeletem stíhacího letouny JAS–39 Gripen na Litoměřicemi přesně v 10.30. Letoun nad Litoměřice přiletěl ze základny v Čáslavi, patří do 211. taktické letky AČR, která je pojmenována právě po generálu Františku Cháberovi. Ten je také jejím čestným velitelem.

Je čestným velitelem Gripenů

„František Chábera toho udělal mnoho pro naši republiku a pro svobodu jejích obyvatel. Je smutné, jak se k němu tehdejší režim zachoval tak jak se zachoval. Naše letka nese jeho jméno, což je pro nás nesmírná čest. Na základně budujeme společenskou místnost, kde budou uloženy jeho věci, bude zde mít čestné místo,“ sdělil Jaroslav Míka, velitel 211. taktické letky AČR, která zahrnuje 14 letounů JAS–39 Gripen na kterých létá 21 pilotů. Letka se v letošním roce zviditelnila mimo jiné úspěšnou misí v Pobaltí.

Byl úspěšný, tak po něm komunisté šli

František Chábera patřil mezi největší letecká stíhací esa II. světové války. Létal jak na západní, tak východní frontě. Po roce 1948 se setkal s tvrdým postihem ze strany komunistického režimu. Byl obviněn z přípravy nelegálního přeletu hranice a uvězněn na pět let v nejtvrdších komunistických věznicích a koncentračních táborech. Jako válečný hrdina, který se zasloužil o pád nacistického Německa a osvobození Československa se paradoxně setkal s větší úctou ze strany spoluvězňů, než od oficiálních představitelů tehdejšího režimu, natož komunistických bachařů.

„František se mi několikrát svěřil, že celý proces, který vedl k jeho uvěznění byl vykonstruovaný. Neměl důvod a ani nechtěl opustit naši zemi, měl tu rodinu. To, jak se k němu režim zachoval jej vnitřně silně zasáhlo. Jak si Františka pamatuji, i tak měl vždy dobrou náladu a byl výborným společníkem,“ sdělil Milan Brožek, nevlastní syn Františka Chábery.

Po propuštění z komunistických lágrů nebyl Františku Cháberovi umožněn návrat k letectvu. Až do důchodového věku musel vykonávat dělnické profese. Z platu dělníka mu byla vypočtena také penze. Rehabilitován byl až po roce 1989. Postupně byl povýšen do hodnosti podplukovníka, plukovníka a generálské hodnosti.

Rehabilitace a uznání po letech

Během své služby u letectva byl mnohokrát vyznamenán v několika zemích světa. Po revoluci v roce 1989 se dočkal také nejvyšších českých státních vyznamenání.