Chodí s detektorem kovů po loukách a v lesích. Ruchy z okolí izoluje sluchátky na uších, do kterých tu a tam přichází pípání signalizující tajemství ukryté pod povrchem země. Když pak zaryje svoji lopatku do hlíny, nadšení většinou převálcuje zklamání. Místo vysněného pokladu rezavý bezcenný kov.

I přesto to ale 54letý Lukáš z Teplic nevzdává a opakovaně se vydává na místa, kde očekává zahrabaná tichá svědectví hluboké historie. „Jednou to přijde, vím to. Někde to na mě čeká,“ říká s úsměvem muž profesí zámečník, pro kterého je hledání cenných věcí ukrytých pod zemí koníčkem pro volný čas. Až mu ušní bubínek rozvibruje zacinkání vytouženého pokladu, poskytne ho prý teplickému muzeu.

V něm už některé dřívější poklady uchovávají pro další generace. Tvoří nedílnou součást numismatické sbírky, která obsahuje na 11 000 mincí, bankovek a platidel i inflačních a nouzových, zpravidla používaných především v regionu severozápadních Čech. Všechny tyto nálezy se společně s dalšími částmi sbírky nyní zmiňují v souvislosti 100 let české koruny. Právě toto významné výročí si letos připomínáme.

NEJVĚTŠÍ NÁLEZY

Ředitel muzea Radek Spála z pokladů vyzdvihuje čtyři největší, pojmenované jsou podle místa nálezu: „Libčeveský s 33 římskými republikovými denáry. Žichlický z roku 1950 s 243 pražskými groši, ražbami Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV. Kučlínský z roku 1943 obsahující původně 1579 českých i cizích mincí, dnes je uchovaných 744 kusů. A Ledvický nález z roku 1966 s 3847 kusy povětšinou stříbrných mincí z období konvenční měny za panování Marie Terezie.“

Numismatická sbírka má 25 let svou vlastní expozici na teplickém zámku. Numismatický kabinet přehledně provádí návštěvníky vývojem platidel a představuje široký výběr vývojové řady, od nejstarších ražeb na území Čech až po současná platidla republiky, se zvláštním důrazem na vývojovou řadu proměny stokorunové bankovky (1912–1993).

K cenným předmětům teplické místopisné sbírky patří římské mince nalezené v puklině teplického Pravřídla v roce 1879 při zapadnutí pramenů teplických lázní. Podle ředitele teplického muzea Radka Spály dokládají znalost teplických pramenů už v období Keltů před naším letopočtem.

To, že se dá poklad najít, dokumentuje šest let starý příběh pana Vlčka. Když se tehdy po dlouhodobých deštích na prvního máje vydal na procházku se svým psem na Tříkřížový vrch, určitě ho nenapadlo, že by mohl najít věci, které mu změní život. A navíc, že bronzové a zlaté předměty ze starší doby bronzové budou zcela unikátním hromadným nálezem v rámci únětické kultury v Čechách.

Na cestě rozryté divočáky a lesní zvěří z hlíny vykukovaly sekerky a ozdoby. Sebral je odnesl domů. Druhý den kontaktoval Jindřicha Šteffla z Regionálního muzea v Teplicích, kterému nález odevzdal. „Unikátnost předmětů, kde ty zlaté mají ryzost 17 a 18 karátů, je v tom, že jde teprve o čtvrtý nález únětické kultury, kde byly pohromadě zlaté a bronzové předměty. První dva nálezy se nedochovaly,“ upřesnil Šteffl.

Více zajímavostí k výročí české koruny najdete v týdeníku Směr.