První účet už vystavily dopady pandemie a kroku vlády Otvicím na Chomutovsku. Předpokládaný pokles obecních příjmů odhadují na dvacet procent. Investic obec zastavuje hned několik. „Jedná se například o nové veřejné osvětlení v Obchodní zóně nebo o slibovanou rekonstrukci místní komunikace U kolejí. Nicméně se snažíme alespoň o opravy majetku obce a realizaci méně finančně nákladných investic,“ upřesňuje starostka obce Adéla Hutyrová.

Infrastrukturu jako hlavní letošní investici mají i Blšany na Lounsku. „Konkrétní čísla a o kolik peněz přijdeme, ještě spočítáno nemáme. Ale víme, že situace nebude nijak slavná, některé škrty jsme už podnikli,“ připouští starostka Dagmar Břehovská. „Chceme začít budovat kanalizaci. To je mohutná investice za 35 milionů korun. Pokud dostaneme dotaci a začneme stavět, bude zbytek výdajů na investice závislý na tom, jak to dopadne s kanalizací. To je pro nás priorita,“ doplňuje.

Úprava stodoly na Úštěcku na kino
Z auta i ve stodole. Netradiční kina zažívají boom i díky nouzovým opatřením

Obce se shodně shodují, že zásah vlády do svých rozpočtů čekaly. Přesto s ním nesouhlasí. „To je, jako kdyby přišel chudák k boháčovi a řekl mu: Dej mi svoje peníze, ať máme stejně. Všech se nás to citelně dotkne a bohužel proti tomu není obrany,“ myslí si starosta Krupky Zdeněk Matouš. Město na Teplicku také muselo začít škrtat a rušit investice. Pokles příjmů k 20. květnu oproti stejnému období v loňském roce činil podle Matouše 12 milionů korun.

Méně peněz neovlivní jen investiční plány. Chybět mohou peníze i pro mandatorní výdaje a další nutné kroky. „Máme například od hygieny nařízené vymalování školy. Co budeme dělat, až zjistíme, že na to peníze nejsou, to už nikdo neřeší,“ říká Matouš. Půjčku starosta odmítá. „Nechceme si půjčovat na úkor státu. Nedostatek peněz a dluhy se vrátí jiným způsobem zase nazpátek,“ je přesvědčený.

Jaroslav Kubera, předseda Senátu. Zemřel 19. ledna 2020.
Nestihli ho vyřadit z evidence. Zesnulému exprimátorovi přišly volební lístky

Některé obce zvažují naplánované investice dotáhnout do konce. Čekají na splnění slibu, že vláda do obcí napumpuje dotace. Jiné zvažují čerpat úvěr. Zkušenosti s tím už má Velké Březno na Ústecku. Na kompenzačním bonusu přijde asi o osm milionů korun ze čtyřicetimilionového rozpočtu. Největší akce, stavba jídelny a rekonstrukce čističky odpadních vod, ale ohrožené nejsou.

„Obec má dlouhodobý úvěr na padesát milionů korun, roční splátka činí čtyři miliony,“ upřesňuje starosta Karel Jungbauer. Ačkoli Velké Březno čerpá pravidelně dotace na různé své projekty, úvěr považuje starosta za schůdnou alternativu pro ty obce, které na dotace nečekají. „Administrativní zátěž a byrokracie kolem dotací je velká a hrozí obrovské riziko, že když uděláte chybu, peníze vracíte s obrovským penále. Proto si mnohé obce na dotace netroufají. Pro ně bude úvěr možné řešení,“ dodává starosta.