Krupka nechala park předělat před třemi lety. 13 milionů z celkové ceny pokryla dotace od státu, zbylou částku uhradilo město. „Podařilo se nám vytvořit dílo, které svým charakterem nemá obdobu ani ve velkých okolních městech v celém regionu,“ řekl v roce 2015 při slavnostním otevření parku starosta Krupky Zdeněk Matouš.

Poukázal na pestrou využitelnost celé plochy, kde lidé najdou dvě dětská hřiště s lanovou pyramidou, houpačkami a skluzavkami, moderní hřiště pro míčové sporty, pět cvičebních prvků pro seniory a také oplocený výběh pro psy. Nové jsou v parku i cestičky, lavičky a lampy veřejného osvětlení.

Krupka je z větších měst na Teplicku jediné, o kterém se dá dle statistických údajů prohlásit, že jde o „zelené město“, tedy místo, kde zelené plochy převládají nad těmi zastavěnými. Nemalou měrou k tomu přispívá také fakt, že město sousedí s lesy Krušných hor, které do katastru patří.

Třináctitisícová Krupka má rozlohu necelých 5 tisíc hektarů, přičemž zelené plochy zabírají 75 % z této plochy. Kupříkladu Teplice, které mají menší rozlohu (necelých 2,5 tisíce hektarů), mají zelenou plochu pouze na 26 procentech. A podobně je na tom i Bílina.

Zmíněný park v Krupce, který zabírá 2,5 hektaru, patří k vyhledávaným místům v tomto hornickém městě. Pojmenovaný je po Hertě Lindnerové, která organizovala protifašistický odboj mládeže v Krupce a kterou gestapo zatklo, mučilo a 29. března roku 1943 v jejích 23 letech v Berlíně popravilo.

Veřejnost má v Krupce, která usiluje o zápis na seznam UNESCO, k dispozici ještě lesopark a samostatné menší odpočinkové zóny na sídlištích. Centrální městský park v minulosti dlouho stagnoval, nějakých zahradnických úprav se dočkal po revoluci v roce 1989 až po odchodu vojenské posádky, která sídlila v objektech dnešního biskupského gymnázia a základní školy.

„Jako malý kluk jsem si tu hrával s kamarády na vojáky. Bylo to tady takové tajemné. Nyní je park ideálním prostorem pro mnohostranné využití napříč generacemi,“ řekl Matouš.

„S parkem se už něco muselo udělat. Naším cílem bylo dát v něm prostor různým věkovým skupinám, což se nakonec podařilo,“ komentoval obnovu místa předseda komise rozvoje města Václav Šanda.

Své parky průběžně revitalizují také v Teplicích a Bílině. V Teplicích prošel obnovou Šanovský park a nebo ten mezi Císařskými lázněmi a Lázeňským domem Beethoven. V Bílině nyní připravují revitalizaci velkého lázeňského parku na Kyselce.