Fabulovaný případ nošení muslimského šátku hidžáb ve škole, kterému se věnoval školní ombudsman v podání Lukáše Vaculíka v předposledním dílu seriálu, byl sice inspirován skutečností z roku 2013, ale místo Prahy, kde se na tamní zdravotní škole skutečně stal, ho scénáristé situovali poměrně nešťastně do severočeských Teplic. Příběh vylíčil město jako arabské středisko, což tak ještě před dvěma lety možná bylo. Co ale bylo v seriálové fabulaci, na kterou mají scénáristé samozřejmě právo, špatně vůči realitě? Přečtěte si, jak to ve skutečnosti vlastně bylo.

V případě dílu Ochránce nešlo o dokument, ale fabulovaný děj. Poměrně dost scén a záběrů z ulic přijela Česká televize nafilmovat právě do Teplic, čímž se skutečný příběh z Prahy zcela vymazal. To také vyvolalo v severočeském městě řadu diskuzí. Devátý díl nazvaný Hidžáb spíše připomněl zcela jiný příběh, který tu před lety prožívala se svými přáteli studentka gymnázia Eman Ghaleb. Proto také hned po odvysílání dílu v televizi proti němu rázně vystoupila. „Hlavní hrdinka nejsem já,“ bránila se.

Ostře sledovanou kauzu, která scénáristy Ochránce inspirovala, rozpoutalo v roce 2013 rozhodnutí ředitelky pražské střední zdravotnické školy Ruská Ivanky Kohoutové zakázat při teoretické výuce jakékoli zahalování obličeje. Somálská studentka ošetřovatelství se pak soudila kvůli tomu se školou, nakonec ale z ní na vlastní žádost odešla. Soud rozhodl ve prospěch školy.

Sociální síť Facebook. Ilustrační foto.
Žena si myslí, že vzkaz na Facebooku byl pro ni. Na vině nejsem jen já, říká

Scénáristé ale svůj příběh postavený na tomto případu zasadili místo Prahy do Teplic, čímž si řada lidí vylíčený příběh spojila s jinou situací, která v severočeském městě proběhla o pár let později. Nicméně v obráceném gardu. Opačný přístup než Kohoutová totiž zaujal v roce 2016 ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman. Veřejnost ho vyzývala k vyloučení studentky z Jemenu Eman Ghaleb kvůli tomu, že na sociálních sítích obhajovala svou víru. Kromě Bergmana měla tehdy studentka podporu i od pedagogického sboru a řady studentů.

Když se objevily informace o tom, že televize odvysílá díl s názvem Hidžáb, zasypaly desítky lidí dnes už absolventku teplického gymnázia vzkazy, že bude v televizi a že tam budou vyprávět její příběh z Teplic. Eman se ale musela opakovaně bránit. „Tak si ujasníme jednu věc. Devátý díl seriálu Ochránce na ČT, který se zabýval šátkovou kauzou, není příběh Eman. Není to můj příběh,“ reagovala po odvysílání, aby zabránila dalšímu přívalu SMS a komentářů. „Neměla jsem žádný problém se školou. Nikoho jsem nežalovala. Na rozdíl od ředitelky zdravotnické školy (v seriálu), která podlehla tlaku, ředitel mého gymplu tlaku nepodlehl a naopak mě podpořil. Nikdo ve škole neřešil můj šátek, žádný učitel tělocviku ani chemie na mě neměl blbý kecy. Nepamatuju si, že by to někdo z nich řešil,“ uvedla na svoji obranu.

V podobném duchu po odvysílání reagoval v diskuzi k tématu na sociálních sítích i ředitel gymnázia Bergman. „Autor do děje trochu přimotal i příběh z Gymnázia Teplice, ale realitě to moc neodpovídalo – jen nějaké dílčí události,“ komentoval. Zároveň podotkl, že televizní seriál je fabulací autora, nejde o dokument. „Autorovi to vůbec nevytýkám – má na to právo. Je to docela dobře vymyšlený příběh vystihující postoje různých skupin v naší společnosti,“ poznamenal.

Koláž Deníku, ZŠ Za Chlumem a ředitelka školy Barbora Schneiderová.
Přes týden už pracuji 20 hodin denně, líčí ředitelka zavřené školy v Bílině

Teplice z celého dílu vzešly jako arabské město. K takové domněnce scénáristy přivedly události z minulých let, kdy byl například šanovský park během léta doslova v obležení návštěvníků lázní a jejich doprovodu z arabských zemí. Konaly se zde proti tomu demonstrace.

Nad vyobrazením fabulovaného děje z Teplic se pozastavil i primátor Hynek Hanza. „Vyobrazení Teplic bylo slušně řečeno nešťastné,“ okomentoval scénáristy nastavenou situaci.

V devátém dílu seriálu Ochránce nazvaném Hidžáb se objevila řada záběrů z Teplic. Představitel Lukáš Vaculík jako školský ombudsman seděl při svém rozjímání nad kauzou na koňské kašně u Kamenných lázní. Řada scén byla natočena v šanovském parku, ale třeba také u zámečku v Lipové ulici, kde sídlí obchodní akademie. „V době natáčení se u nás normálně učilo. Nejméně dvakrát se také natáčecí dny odkládaly kvůli koronavirovým opatřením. Filmaři si některé části školy po dohodě upravili. Třeba nápis na škole,“ zmínila zástupkyně ředitele Jana Vachoušková.