Ochránci jásají. V Krušných horách se zabydlel rys

Naprostou senzaci vyvolala loni zpráva, že se do Krušných hor vrátili vlci. Ani ne o rok později se hlásí o pozornost další šelma, tentokrát kočkovitý rys ostrovid. Ekologové do něho vkládají velké naděje, doufají, že pomůže rozšířit populaci v celé střední Evropě.

Rezatá šelma se momentálně pohybuje v západní části Krušných hor a kolem Doupovských hor. „Zatím ale nemůžeme mluvit o celé populaci, nemáme potvrzeno více jedinců,“ říká Štěpánka Kadlecová z Hnutí Duha, které rysy dlouhodobě sleduje. Podle Kadlecové má v Krušných horách šelma ideální zázemí. „Lebedí si ve skalnaté krajině, která je v podstatě na celém území Krušných hor,“ doplňuje.

Potvrzeno! V horách nad Chomutovem se zabydleli vlci

Zmínka o možném zabydlení rysa v Krušnohoří se objevila už v létě 2016, kdy ho vyfotil náhodný turista. Ale od té doby jakoby se po něm slehla zem. Až do letošního pozdního podzimu. „Během monitoringu vlků jsme narazili na místo, kde nás napadlo, že by se rysům mohlo líbit. K našemu obrovskému překvapení tam hned druhý den skupina dobrovolníků našla rysí stopu,“ vypráví Kadlecová.

Rysi v Krušných horách:

Kromě otisků tlap našli dobrovolníci v lese i trus, čímž se výskyt rysa potvrdil. „Ten posíláme na genetické rozbory a z nich se dozvíme, odkud šelma pochází,“ upřesňuje Kadlecová. Z trusu také odborníci zjistí, čím se rysi v Krušných horách živí. Nejčastěji by to měl být srnec, ale poradit si dokáží dokonce i s přemnoženými divočáky.

Naděje pro populaci ve střední Evropě

Zabydlení rysa v Krušnohoří není jen dobrou zprávou pro fanoušky velkých koček, ale především pro zoology a ochránce přírody z celé republiky. Ti totiž do krušnohorské populace vkládají velká očekávání. „Výskyt rysa ostrovida v Krušných horách nám dává naději, že se šelmám daří procházet krajinou a zajistí se propojení i s šumavskou populací a také s dalšími ve středoevropském prostoru,“ říká koordinátorka programu Rysí hlídky Josefa Volfová.

Kontakt s dalšími rysy by zamezil genetickým poruchám, ke kterým u menších populací tím, že se jedinci kříží mezi sebou, často dochází. Ohroženi jsou tím i rysi na Šumavě. „Pokud se to propojení nepodaří, je jejich budoucnost nejistá,“ doplňuje Volfová. Ke geneticky stabilní populaci je dle výzkumů potřeba alespoň pět stovek jedinců stejného druhu, na Šumavě jich žije přibližně sedm desítek.

PF a loga z perníku jsou v kurzu. Sladké pozdravy posílají města i univerzita

Jak moc je migrační trasa funkční a zda se tu krušnohorskému rysovi líbí natolik, aby se k němu přidali další, začnou zjišťovat v tomto zimní období dobrovolníci ze zmíněných Rysích hlídek. „Umisťujeme fotopasti, snažíme se nalézt stopní dráhy,“ popisuje Kadlecová.