Přesto životní směřování Františka Segerta nabralo přímý směr. Vědomě cílil k výtvarnému umění a to jak prací v malírně mladoboleslavského divadla, roční stáží u krajináře Otakara Nejedlého, tak paradoxně i tříletou vojenskou službou u jednotek PTP. Nejpodstatnější však pro něj bylo studium na katedře scénografie pražské Akademie múzických umění v ateliéru profesora Františka Tröstra.
František Segert byl všestranný umělec velkého výtvarného talentu, širokého kulturního rozhledu a bohémského způsobu života, jaký dnešní většina uboze materiálně orientované společnosti zná pouze z doslechu. Dokázal nezištně pohostit, aniž by očekával oplácení stejnou mincí. Byl výtečný kuchař, zdatný bylinkář (Františkův odvar z třezalky zabíral proti kocovině naprosto spolehlivě!), oblíbený společník, pisatel krásných, rukou psaných dopisů a skvělý vypravěč. Věčná škoda, že se nenechal přemluvit k tomu, aby napsal vzpomínky na svůj pestrý, uměleckými i mimouměleckými skutky nabitý život a na osudy svých blízkých přátel, pocházejících většinou z okruhu výtvarníků, divadelníků a literátů. Františkovy historky z výtvarného a divadelního světa byly originální obsahem i způsobem, jakými je dokázal vyprávět.
František Segert miloval domovskou Dobrovici a okolní rovinatý kraj úrodných polí a přívětivých lesů. Svůj domov uměl namalovat ve všech jeho podobách, světelných proměnách a ročních obdobích. Nosil jej v srdci a čím déle mimo něj pobýval, tím silněji k němu tíhl.
Koncem let padesátých a v letech šedesátých, sedmdesátých a dílem i osmdesátých 20. století prošel František Segert jako jevištní výtvarník a šéf výpravy křížem krážem český divadelní svět a tu a tam si k němu přibral i blízké zahraničí. Své první profesionální angažmá nastoupil v roce 1958 v Karlových Varech a poté se jeho osobitý výtvarný rukopis začal postupně prosazovat v Novém Jičíně, Českých Budějovicích, Pardubicích, Hradci Králové, Českém Těšíně, Olomouci, Kladně, Döbeln, v pražském Národním divadle, Zvolenu, Brně a také a to v míře největší v Mostě. Vedle této, pro Františka Segerta stěžejní výtvarné tvorby, se současně věnoval malbě, grafice a medailérství.
V Mostě na jevišti tehdejšího Divadla pracujících se František Segert stal ve spolupráci s Lubomírem Poživilem a především pak Zdeňkem Buchvaldkem spolutvůrcem úspěšné éry mostecké činohry, trvající po celá léta šedesátá a ukončené až s nastupující normalizací let sedmdesátých minulého století. Během této doby v Mostě vytvořil a realizoval sedmačtyřicet jevištních výprav a zařadil se tak k nejvýraznějším uměleckým osobnostem mostecké scény v celé její moderní historii.
S přibývajícími lety a generačními obměnami na českých profesionálních scénách František Segert výtvarnou práci pro divadlo omezoval, až ji zanechal úplně, a věnoval se volné tvorbě, především krajinomalbě. (nv)
