Omlazení teplické hvězdárny se povedlo. Zvětšil se sál a je lepší zázemí

V letech 2017 a 2018 prošla velkou přestavbou. Výsledek rekonstrukce nyní kandiduje na titul Stavba čtvrtstoletí v rámci Ústeckého kraje.

Teplická hvězdárna se začala stavět v roce 1957 jako pozorovatelna astronomického kroužku. První pozorování pro veřejnost, částečné zatmění Měsíce, se tu odehrálo v červnu roku 1963.

„Ačkoliv ještě probíhaly dokončovací práce, tak v roce 1963 hvězdárna již fungovala. Sice to bylo provizorium a přednášky se konaly přímo ve školách a organizacích, ale už to fungovalo,“ vzpomíná Vlastimil Buchtele, dlouholetý pracovník hvězdárny.

Popularuzace astronomie

Hlavním úkolem organizace, která spravovala hvězdárnu, bylo a stále ještě je popularizovat poznatky z astronomie a příbuzných vědních oborů mezi nejširší veřejnost.

Velmi důležitou složkou činnosti je spolupráce se školami a předávání astronomických poznatků dětem a mládeži.

Teplická hvězdárna umožňuje laické veřejnosti denní a také večerní přímé pozorování vesmírných těles a objektů.

Zrekonstruovaná hvězdárna je mezi stavbami čtvrtstoletí

Navštívíte-li hvězdárnu za jasného dne, můžete dalekohledem pozorovat povrch Slunce.

Více než půl století stará hvězdárna v Teplicích prošla v letech 2017 a 2018 rekonstrukcí. Šlo o kompletní přestavbu objektu hvězdárny se dvěma dvoupodlažními kopulemi s dalekohledy a dodatečnou vestavěnou spojovací chodbou a částečným podsklepením.

Rekonstrukce zahrnovala výměnu střešní a stropní konstrukce, zřízení terasy a přístupového schodiště na střechu včetně bezbariérových úprav.

Dostala novou fasádu včetně zateplení, proběhla kompletní výměna vnitřních instalací a sociálních zařízení, došlo na stavební úpravy interiéru včetně zvýšení kapacity přednáškového sálu přístavbou a návrh nového vnitřního vybavení.

„Součástí stavby byly nové přípojky instalací, terénní úpravy kolem objektu, nové venkovní osvětlení, oplocení areálu a vyšší stupeň zabezpečení objektu,“ uvedla Pavla Svítilová, vedoucí odboru investic krajského úřadu Ústeckého kraje.

Změnila se uvnitř i venku

Hvězdárna se po rekonstrukci stala moderní institucí popularizující astronomii a příbuzné vědy. Přibyl zejména velký přednáškový sál s možností kvalitní projekce, prostorná chodba vybavená interaktivními panely i důstojná sociální zařízení. Byla zřízena pochozí střecha s vyhlídkou do okolí, na které se konají pozorování noční oblohy pro veřejnost.

Zvýšila se kapacita hvězdárny a komfort pro návštěvníky. Nové kanceláře, zázemí pro pozorovatele i technické podmínky výrazně zlepšily možnosti pro výzkumnou práci a rozvíjející se mezinárodní spolupráci, která se týká především pozorování umělých družic a kosmického odpadu.

FOTOGALERIE: Teplická hvězdárna se výrazně změnila

„Rekonstrukce byla sice finančně náročná, ale potřebná. Předchozí stavba už nevyhovovala. Dnes je to moderní centrum, kde se mohou vzdělávat mladí lidé se zájmem o astronomii,“ uvedl hejtman Oldřich Bubeníček

Hvězdárna měla pro svoji osvětovou a popularizační činnost téměř od počátku v plánu též vystavění planetária. Vhodné místo se našlo až v 90. letech 20. století v areálu nedaleké základní školy v šanovském sídlišti. Teplické planetárium se otevřelo veřejnosti 21. 6. 1995 a celé zařízení nese název Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích, příspěvková organizace.

I samotné planetárium čeká modernizace. „Uvažujeme o vybudování nového planetária. Zpracování investičního záměru bude na pořadu dne v příštím roce,“ uvedl Vít Hnízdil z tiskového odboru krajského úřadu.

Pavla Svítilová: Řešili jsme vlhkost i statiku na skále

Za práce na rekonstrukci hvězdárny za odbor investic zodpovídala vedoucí odboru Pavla Svítilová. Ta nám odpověděla na pár otázek souvisejících s modernizací hvězdárny.

Kdy se začalo uvažovat o tom, že se bude modernizovat teplická hvězdárna?
V roce 2015 byl na investiční odbor předán záměr k projednání a tím došlo k zahájení přípravy akce.

Mělo zájem o přestavbu více firem? Kdo vyhrál projekt na rekonstrukci?
Ano, bylo více firem. Projekt vyhrála společnost Atelier AVN s.r.o., Bozděchova 99/6, Ústí nad Labem.

Kolik rekonstrukce stála?
Přibližně 26 milionů korun včetně daně. Je to cena včetně stavebních prací, projektových prací, technického dozoru stavby, zajištění bezpečnosti práce, správních poplatků.

Kdy rekonstrukce začala a jak dlouho trvala?
Začala 8. června 2017 a skončilo se 27. června 2018.

Co všechno se v rámci stavby udělalo? Vizuálně zůstaly pouze původní kopule?
Předmětem byla kompletní rekonstrukce objektu hvězdárny se dvěma dvoupodlažními kopulemi s dalekohledy a dodatečně vestavěnou spojovací chodbou a částečným podsklepením.

FOTO: Obří mozaiku z budovy bývalé Geoindustrie v Proboštově zachránilo muzeum

Co tedy rekonstrukce zahrnovala?
Rekonstrukce zahrnovala výměnu střešní a stropní konstrukce, zřízení terasy a přístupového schodiště na střechu včetně bezbariérových úprav, novou fasádu objektu včetně zateplení, kompletní výměnu vnitřních instalací a sociálních zařízení, stavební úpravy interiéru včetně zvýšení kapacity přednáškového sálu přístavbou a návrh nového vnitřního vybavení.

Bylo potřeba upravit i okolí hvězdárny?
Ano. Součástí stavby byly nové přípojky instalací, terénní úpravy kolem objektu, nové venkovní osvětlení, oplocení areálu a vyšší stupeň zabezpečení objektu.

Hvězdárna se po rekonstrukci stala moderní institucí popularizující astronomii a příbuzné vědy. Co nového rekonstrukce přinesla?
Přibyl zejména velký přednáškový sál s možností kvalitní projekce, prostorná chodba vybavená interaktivními panely i důstojná sociální zařízení. Byla zřízena pochůzná střecha s vyhlídkou do okolí, na které se konají pozorování noční oblohy pro veřejnost. Zvýšila se kapacita hvězdárny a komfort pro návštěvníky. Nové kanceláře, zázemí pro pozorovatele i technické podmínky výrazně zlepšily možnosti pro výzkumnou práci a rozvíjející se mezinárodní spolupráci, která se týká především pozorování umělých družic a kosmického odpadu.

Byly při stavbě nějaké problémy, se kterými se při původním plánování nepočítalo?
Ano byly, například část původní stavby nebyla založena dle předpokladu a toto muselo být při stavbě dořešeno, dále bylo nutno dořešit značnou vlhkost stěn, statické poruchy a další.

Narazili jste na něco, co se muselo udělat jinak?
Např. kanalizační přípojku nebylo možno z důvodu skalnatého podloží umístit v projektované trase. Montáž střešní krytiny kopule nebylo možno provádět strojně, muselo to být uděláno ručně.

Byla to největší přestavba v padesátiletém fungování hvězdárny?
Domnívám se, že ano.

Nakolik do rekonstrukce vnášeli své připomínky pracovníci na hvězdárně, spolupracovali jste s nimi?
Důležité bylo, aby byl zabezpečen správný chod hvězdárny. Připomínky měli, samozřejmě jsme spolupracovali.