On-line výuka? Rána pro domovy. Jsou často bez kvalitní techniky

Nevypínejte počítač, pracuje se na aktualizacích. Tahle otravná zpráva právě visí na notebooku před jedním ze svěřenců litoměřického dětského domova. A na obrazovce je hodně dlouho! Školák by už už mohl pracovat na úkolech, které mu teď zadávají učitelé na dálku. Ale nedá se svítit. Musí čekat, až dochroustá starý a pomalý počítač, kterému by to slušelo spíš na smetišti než na stole.

Kvůli takovým hlášením, která jsou teď na monitorech zastaralých počítačů v domově v Čelakovského ulici na denním pořádku, tu zoufale shánějí novou techniku. Stejně jsou na tom v dalších domovech: v Dlažkovicích na Litoměřicku, České Kamenici, Lipové u Šluknova, Ústí nad Labem, Krupce i Žatci. Notebooky pro výuku nutně potřebují celkově čtyři desítky podobných zařízení napříč republikou.

FOTO: Lidé na Ústecku nakoupili jídlo potřebným, konala se Sbírka potravin

„Děcáky“ v tom ale nejsou samy. S výzvou na pomoc dětským domovům přišel v uplynulých dnech Nadační fond pomoci mecenáše Karla Janečka ve spolupráci s triatlonistou Tomášem Slavatou. Cílem jejich společné iniciativy je rychle propojit konkrétní zařízení s lidmi ochotnými notebooky darovat. „Úplné uzavření škol a distanční výuka je pro mnoho dětských domovů těžkou zkouškou,“ říká Slavata, který dětským domovům pomáhá dlouhodobě.

Připomíná, že některá zařízení mají notebooků nedostatek, jinde jsou k dispozici technicky zastaralé přístroje, v řadě domovů počítače v posledních týdnech vlivem intenzivního používání dosloužily. „Každý darovaný notebook přispěje k tomu, aby se v konkrétním domově situace výrazně zlepšila a děti se mohly kvalitně vzdělávat,“ ujišťuje úspěšný sportovec.

Slavata, který litoměřickému domovu už na jaře dodával dezinfekci, teď sondoval, jestli tam nepotřebují nějakou výpočetní techniku. Odpověď byla ano, pomohly by přinejmenším dva nové notebooky. Momentálně tady mají kolem deseti kusů laptopů, stolních počítačů nebo tabletů, u nichž se střídá 20 dětí ve školním věku, z toho čtyři středoškoláci. Technika navíc není v dobrém stavu, je zastaralá a často pomalá. Starším dětem někdy dokonce nezbývá než učit se na mobilech. „To ťukání není pro výuku rozhodně ideální,“ podotýká šéfka zařízení Radka Badinková.

Další rána pro rozpočty měst a obcí, zní v regionu k nižším daním

Děti z domova docházejí hned na několik základních a středních škol. „Každá má distanční výuku trochu jinou,“ popisuje ředitelka. Oříšek je to pro vychovatele, kteří musejí domácí vzdělávání dětí složitě koordinovat, někdy až do večera.

Například 16letou Šanel v jednom z litoměřických učilišť připravují na cukrářku. „Radši bych chodila do školy,“ líčí děvče, ostatní děti přitakávají. Chybí jim hlavně spolužáci. Šanel na počítači zpracovává úkoly z češtiny, matiky a technologie. V pečení dobrot se teď trénovat nemůže, pomáhá aspoň v kuchyni domova.

Distanční výuka je pro Šanel a další děti, ale i personál náročná psychicky i fyzicky. 10letý Matěj líčí, že učiva má teď víc, než když chodil do školy. „Musíme každému najít stanoviště, aby měl klid, aby slyšel učitelku přes mikrofon,“ popisuje vychovatelka Helena Linhartová. Logistiku komplikuje, že starým notebookům nevydrží moc dlouho baterie, musejí být připojené k elektřině a v domově moc zásuvek není. „Děti to zvládají úžasně. Ale strašně by nám pomohla nová lepší technika,“ shrnuje vychovatelka.