„Již minulý týden jsme přestěhovali ptáky z venkovních výběhů do krytých prostor. Jde o dva druhy jeřábů, supy himálajské, emu hnědé, nandu pampové a drůbež z Venkovského dvorku," popisuje vedoucí zoologického oddělení Petra Padalíková s tím, že většina druhů našla azyl v chovatelském zařízení pro nosorožce a antilopy, kde jsou volné boxy. Více čtěte zde: Zoo v Ústí schovala opeřence kvůli ptačí chřipce. Přidali se i v Děčíně

„Papoušci v odchovně jsou všichni ve vnitřních expozicích a venkovní voliéry využívat nemohou. Zástupci vrubozobých ptáků na rybníčku ve spodní části zoo byli vloni na podzim zazimováni, takže do venkovního výběhu stejně nechodí," doplnila Padalíková.

HLÍDAJÍ KRMIVO I VODU

Podle předsedy dozorčí rady zoo Václava Poživila je nejdůležitější zamezit volně žijícímu ptactvu v kontaktu s chovanými ptáky, ale také zabránit jejich styku s krmivem a vodou. „Součástí nařízení je řádné vedení evidence o chovu, úhynech, přesunech a veterinárních ošetřeních zvířat," vysvětluje Poživil.

Jak dlouho bude opatření trvat, zatím nikdo neví.

„Minimálně ale měsíc po zlikvidování posledního ohniska. Bohužel, ohniska nákazy se stále objevují, a tím se doba prodlužuje," podotýká.

Kvůli opatřením zoo pozastavila i transporty několika ptačích druhů, aby došlo ke snížení rizika případné nákazy. „Jde o přesun našich odchovaných mláďat zoborožců vrásčitých do Zoo Chester ve Velké Británii a Zoo Bojnice na Slovensku nebo dovoz kakadu moluckého ze Zoo Praha či loskutáka posvátného od soukromého chovatele," upřesňuje Petra Padalíková.

Přestěhované ptáky lidé nyní neuvidí, zázemí pro ně není přístupné. „Naštěstí se přesun týkal pouze několika druhů," dodává mluvčí zoo Věra Vrabcová. Nejsložitější byl prý odchyt čtyř nandu pampových.

Přečtěte si také exkluzivní rozhovor s ředitelem ústecké zoo Lubošem Moudrým: Zvíře může i po své smrti nést zajímavé poselství