O teplickém nádraží se říká, že aspoň na délku je největší v Čechách. Než barák obejdete, máte kilometr v nohách. A jak s úsměvem podotýkají lidé, kteří se nyní činí na stavbě, máte splněno osm tisíc kroků pro zdraví. O rozsahu prací si člověk udělá nejlepší představu z unikátních záběrů z dronu, které Deníku poskytl Chládek & Tintěra (Ch&T).

Tato velká stavební firma se sídlem v Litoměřicích má už do konce tohoto roku opravit 7,5 tisíce metrů fasády a 5 tisíce metrů střechy. Rekonstrukce samotných interiérů má přijít na řadu až v příštích letech a není na pořadu dne. „Teď se dělá jen obálka: střecha, první nástupiště, okna, dveře, dešťová kanalizace a elektroinstalace,“ popisuje Jan Valenta, hlavní inženýr investora stavby, tedy Správy železnic (SŽ). Práce ve smlouvě s Ch&T železničáři vyčíslili na 236 milionů, které jdou hlavně za dotačním programem Evropské unie. Cifry zatím přibližně sedí, a to i přes některé odchylky od projektové dokumentace. „Nepohybujeme se v nějakých astronomických plusech nebo minusech,“ ujišťuje Valenta. Jak to má vypadat na konci, ukazují v naší fotogalerii vizualizace, které redakci poskytla SŽ.

Stavba je termínově už za polovinou. Ale vzhledem k tomu, že loni začala až v srpnu, to nejpodstatnější může probíhat až teď s jarním počasím. Co je uděláno, bilancuje Petr Suchý, ředitel stavby za Ch&T.

„K dnešnímu dni máme z 85 procent provedenu výměnu krovů, pokládku nové krytiny z 40 procent, vyměnili jsme řádově 100 oken, opravili 30 procent fasády, demontovali jsme také přístřešek na nástupišti,“ vypočítává Suchý s tím, že dělníci aktuálně také budují retenční nádrže na srážkovou vodu a pracují na schodech a nástupních hranách prvního nástupiště.

Vlakové nádraží Teplice v Čechách ve čtvrtek 17. února 2022.
Takto ošklivé už bylo nádraží v Teplicích: Tak ho viděli lidé po příjezdu vlakem

Některé práce jsou na subdodavatelích, firma například nechává vyrábět kabelovod v pražské PREFĚ. Ve výrobě je i řezivo na nový přístřešek u nádraží i velké štítové a malé odjezdové hodiny. Na stavbě, kterou vede tým zhruba deseti lidí, je denně obvykle 70-80 dělníků a restaurátorů. Na opravu chráněného objektu bedlivě dohlížejí památkáři, a kde je to potřeba, používají zedníci tradiční technologické postupy.

Například pro utěsnění skleněných výplní oken nepoužívají silikony, ale sklenářský tmel. Nepoužívají ani PUR pěnu po obvodu a spáry vyplňují minerální vatou. Víc práce, než se zdálo z projektové dokumentace, mají restaurátoři, na které dohlíží litoměřický akademický sochař Libor Pisklák.

Budova nádraží zachycená v průběhu oprav 12. května 2023 dronem.Budova nádraží zachycená v průběhu oprav 12. května 2023 dronem.Zdroj: Petr Páral, se svolením firmy Chládek & TintěraMateriálová skladba budovy je bohatší, než se zdálo. Ukázalo se to, až když se postavilo lešení, sundala se klempířina a začalo se škrábat. Řada dekorativních prkvů je úplně zdegradovaná, zejména na straně budovy s větší klimatickou zátěží. „Sejmeme zachované prvky, udělají se formy a vylijí se nové kopie, které se osazují namísto těch totálně zničených částí,“ líčí Pisklák, co restaurátoři s takovými prvky dělají.

Velmi poškozené byly například i keramické vázy z portiku, parapety na oknech a nepočítaně kamenných prvků z celé budovy, které odvážel kamion. Nové se rovnou zadaly do výroby ve speciální firmě v Ostroměři.

Stavba probíhá za nepřerušeného provozu nádraží i vlakové dopravy. Železničáři už kvůli nadcházejícím pracím sice schválili 56denní výluku první koleje počínaje 4. srpnem. Ale vlaky mají všechno vyjezdit na jiných kolejích, a cestující tak nebude obtěžovat přestupování do náhradní autobusové dopravy. Na druhé straně budovy v ulici sahá zábor kvůli lešení a pohybu dělníků od hrany objektu do šířky 1,6 metru.

Ve fasádě jsou sice táhla trolejbusového vedení a musí se průběžně překotvovat, ani to ale neomezí trolejbusovou dopravu. Nejspíš nejfrekventovanější teplickou křižovatkou jezdí i řada autobusů a aut, a stavaři si ji nedovolí rozkopat kvůli kanalizaci. To si v červnu a červenci vyžádá hodně speciální věc.

„Abychom dokázali dostat srážkovou vodu z retenčních nádrží do kanalizace, uděláme pod silnicí třiatřicet metrů dlouhý protlak,“ nastiňuje Petr Suchý akci, která proběhne razicí metodou podobnou té, jíž používali staří Římané. Bude se rubat pod zemí v ocelové chráničce, do které se vejde jen jeden člověk, který musí být ještě navíc malý a hubený. V celé republice jsou jen 3-4 firmy, které to umějí.