Zastavme se tedy poněkud šířeji u čtyř projektů, které měly turistům přiblížit krásné vyhlídky z Krušných hor do protější krajiny Českého středohoří během uplynulých dvou staletí.

Významně položený Osek totiž nezůstával stranou již v prvopočátcích turistiky v první polovině 19. století, kdy se zájem výletníků i teplických lázeňských hostů soustřeďoval zejména na romantické poznávání hradních zřícenin.

Vstříc jim vyšli i duchcovští Waldsteinové, kteří tehdy vyrovnali terén v hradních nádvořích na hradě Rýzmburku a nově vybourali vstup do dominantní kulaté věže, na jejíž ochoz zavedli schodiště. O tom, jaký asi byl rozhled do údolí s městem Duchcovem a kulisou Českého středohoří, si můžeme zpětně představit v jasných dnech, kdy je hradní věž na rozhraní mezi Stropníkem a Špičákem dosud zdaleka viditelná.

Vedle šlechty ovšem nezůstali stranou ani osečtí cisterciáci, a tak můžeme mezi rozhledny zahrnout i vyhlídkový gloriet na Salesiově výšině, jejíž dvacetimetrový skalní blok dosahuje nadmořské výšky 422 metrů. Jednoduchou vyhlídku, kterou si v letech 1834 – 1843 oblíbil opat kláštera Salesius Krügner, později vystřídal dřevěný gloriet, ale i z něho se zachovaly už jen zbytky kamenné podezdívky.

Rozložitý vrchol Stropníku, dosahující 856 metrů, si jen málokdo dokáže představit s rozhlednou. Zlatý věk turistiky nastal v 80. a 90. letech 19. století, kdy s touto myšlenkou přišli členové teplického horského spolku. Již v roce 1893 vyslovili návrh, aby byla na jeho temeni vystavěna kamenná rozhledna, ale u mladého hraběte Georga z Waldsteina nenašli žádné pochopení.

Až po jeho smrti dal mnichovohradišťský Adolf z Waldsteina souhlas s vybudováním dřevěné vyhlídkové věže. Ani ta však neměla být jen věží ledajakou. Osecký stavitel Bruchner ji vyprojektoval do výšky 18 metrů a tesařský mistr Schindler z Háje ji stavěl z masivních a velmi solidních trámů. Byla rozčleněna do tří etáží a podle dobového svědectví byla zdaleka vidět; také rozhled z jejího vrcholu nabízel „krásný výhled do širého kraje…“
Osecká rozhledna na Stropníku byla slavnostně otevřena před sto lety, dne 20. července 1910. V dobách před 1. světovou válkou ji obsluhoval najatý hlídač, který byl k dispozici po celou turistickou sezónu. Přestože stavitelé dávali této rozhledně záruku, že vydrží dlouhá léta, nedočkala se ani dvacátého výročí svého trvání. Její historii ukončila prudká zimní bouře dne 13. prosince 1929, během níž ji prý silná vichřice doslova rozmetala.

Historie oseckých rozhleden by nebyla úplná, kdybychom na závěr opomenuli turistickou současnost. Vlčí horu (890 m) nad Dlouhou Loukou od roku 2005 nastavuje o 40 metrů multifunkční věž, sloužící jako telekomunikační stanice pro monitorování frekvencí mobilních operátorů.
Na žádost Města Oseka byla ve výšce 15 metrů opatřena vyhlídkovou plošinou, k níž vede k radosti turistů volně přístupné točité schodiště.

PAVEL KOUKAL