ZAJÍMAVOST: Světová značka hadic Parsch má své kořeny v Krupce

Parschův patent se postupně ujal po celém světě. Firma, kterou vedou potomci Franze Augusta Parsche, existuje v pozměněné podobě do současné doby. Dnes rodina žije v Německu, kam byla po roce 1945 odsunuta.

Co říká historie?

Psal se rok 1755, když zavedly stopy přádelnického mistra Franze Augusta Parsche do Krupky. Rodák z okolí Norimberka tak při svém vandrovnickém putování, jak bylo tehdy ve střední Evropě zvykem, přišel až do Krušných hor. V horním městě hledal obživu.

Na místní radnici, kde se ucházel podnikavý řemeslník o povolení k provozování činnosti, nebyl tehdy zrovna nejlépe přivítán. Teprve až po roce čekání se mu podařilo se svými skromnými úsporami začít podnikat a usadit se ve městě natrvalo. Pořídil si pole, na kterém by si mohl vypěstovat potřebný materiál, len a později i konopí, suroviny potřebné pro tkaní a zpracování plátna. Historické prameny uvádějí, že ve městě ve stejné době pracovalo v cejchu již 80 punčochářských mistrů.

A přišel nápad…

Císařský patent zaměřený na ochranu domu před častými požáry ho v roce 1765 přivedl na myšlenku, zda by nebylo vhodnější a snazší používat místo těžkých dřevěných věder-kýblů, hasicí nádoby, které by byly odlehčené, vyrobené z konopné příze, jak to viděl na svých cestách. Nápad se podařil a nová vědra šla na odbyt. Brzy si mohl zakoupit další stroje na kulaté tkaní, které se vyráběly v sousedním Sasku.

A opět se tu objevuje další nová myšlenka. Připevnit k tehdy zaváděným stříkačkám něco takového jako nekonečnou punčochu, prostě konopné hadice, které mají tu vlastnost, že se po chvíli namočení samy zatáhnou. Podobné se dovážely v té době z Holandska, ale byly kožené a po vyschnutí praskaly.

Podnikání vzkvétalo…

I v tomto ohledu byl přádelnický mistr Parsch úspěšný a v roce 1801 dodal již na pražský hrad mnoho metrů nových hadic. Tehdejší hradní správce, hrabě Thun, ho doporučil jako výrobce hadic pro celé císařství. Nápaditost, poctivá práce, zájem o rozvoj podnikání, hledání nových cest a forem práce vedlo k tomu, že v roce 1851 měla firma možnost vystavovat své zboží na první světové výstavě v Londýně, kde obsadila 1. místo. Ocenění zástupcům rodiny předal sám manžel královny Viktorie, princ Albert, který byl iniciátorem této velkolepé světové akce. I v dalších letech si vedli Parschovi úspěšně a na řadě výstav získávali mnohá ocenění.

Po první světové válce rodina výrobu rozšířila, potřebovali však nové prostory, a proto od města zakoupili vedlejší budovu sladovny (dnes je v tomto objektu v Krupce Pinčesárna).

Práce bylo stále dost, časté požáry vedly k tomu, že se pracovalo dokonce ve třech směnách.

Po roce 1945 byli bratři Parschové, kteří firmu nadále vedli, i s rodinami z Krupky odsunuti. Na majetek byla dosazena národní správa, která po roce 1948 nechala stroje převézt na Slovensko a výroba ve městě zanikla.

Rodina Parschových se po delším putování rozbitým Německem usadila v Ibbenbürenu. Rozhodli se pokračovat i tady v rodinné tradici. Za pomoci tamního starosty byl z Anglie zakoupen první stroj a pak už se výroba rozjela naplno. Podařilo se ji dokonce rozšířit i do Mexika a Brazílie.

Současnost…

V roce 2015 oslavila firma 250 let od svého založení. Dnešní generace Parschových se již zabývá jinými aktivitami, ale jejich jméno a přínos pro rozvoj hasičské techniky tady zůstává.

Nejmladší člen rodiny, Anelis Parsch, která se narodila v Krupce, žije dodnes ve staré rodinné vile. Je jí 76 let.

Text sestaven z podkladů Petra Reinerta, které zpracovala D. Mrázková; (red. úprava Deník)

Další souvislosti s Krupkou…

Jméno Parsch a jeho propojení s městem Krupka je patrné z historické pohlednice (uveřejněné například v knize Krupka Poklady z archivů, či v publikaci Srdečné pozdravy z Teplic a okolí).

Doprovodný text u ní zmiňuje působení přádelnického mistra v Krupce:

„Snímek je pořízen od školy a nabízí pohled na spodní část staré Krupky. Vpravo se, na domem továrníka Parsche, vypíná skalnatý vrch zvaný Mrtvý kámen."

Na dalším snímku je pak současný pohled na dům, kde Parsch dříve měl dílnu. Dnes je to Pinčesárna v Krupce, v průběhu historie také například sladovna místního pivovaru. Objekt je v Husitské ulici.

Fotografie: Deník/ Zdeněk Traxler, a využito také archivu ze stránek www.parsch.de.