Obyvatelé severních Čech stále častěji nachází donedávna neobvyklý druh pavouka, zápřednici jedovatou. „Budeme si na ni muset zvyknout,“ řekl entomolog Pavel Krásenský. Spatřit tento druh podle odborníků můžeme už poměrně běžně. Velmi často ale také dochází k záměnám s jinými druhy pavouků.

„Chápu obavy lidí, kousnutí je nepříjemné. Ale není důvod pro paniku nebo se něčeho obávat. Kousnutí je strašně vzácné, a když už k němu dojde, tak je sice bolestivé, ale u zdravého člověka následky rychle odezní,“ popsal Krásenský.

„Nedávno mě kousla. Na louce. Nateklo mi to a bylo mi chvíli zle,“ svěřila se na sociálních sítích se svou zkušeností se zápřednicí jedovatou Romana Günterová. „Měla jsem to oteklé,“ napsala také Martina Felixová. S příchodem léta a tepla „potkalo“ nepříjemného pavouka v regionu mnoho lidí. „Nedávno jsme ji měli v práci,“ zmínil Martin Schnieder. „Doma v koupelně. Vyhodil jsem ji,“ uvedl také Pavel Mařík. „Na jedné louce jsem jich viděla docela dost. Nebyl to nejlepší pocit,“ přidala se Markéta Koudelková.

Zoo v Ústí nad Labem. Ilustrační foto.
Zoologické v kraji lákají. Návštěvníků je přes léto více než v minulých letech

Četnost výskytu u nás nejjedovatějšího pavouka potvrzují i entomologové. Například na Mostecku a Chomutovsku je prý k vidění často, hodně aktivní jsou v červenci a srpnu. „Vyskytuje se u nás poměrně často, je stále běžnější. Na výsypkách, loukách, ale i mezi domy a podobně,“ prozradil Krásenský.

Zápřednice jedovatá je velký druh pavouka, vyskytuje se hlavně v jižní Evropě, stále častěji ale i v teplejších oblastech Česka. Dokáže prokousnout lidskou kůži, nicméně nepředstavuje vážnou hrozbu. V poslední době dochází v Čechách k jeho většímu rozšíření. Dospělé samice měří bez končetin 10-15 mm, samci mezi 7,5 až 12 mm.

Odborníci upozorňují, že často lidé označují i jiné pavouky za zápřednice jedovaté. Stává se to prý až z 90 procent. „Velmi často se jedná o neškodného zápředníka nebo šestiočku,“ pokračoval entomolog.

Sýček obecný. Ilustrační foto
Příjde Česko o sýčky obecné? Kdysi běžný druh se ocitl na pokraji vyhynutí

Zápřednice jedovatá žije na loukách, které jsou málo sečené či nesečené, na stráních, okrajích polí, v neobhospodařovaných sadech či mezi okraji vinic. Stále častěji ale také mezi domy, například na trávě. Je už také poměrně běžné, že se objeví i v lidských obydlích, domech a bytech. „Budeme se muset naučit s ní žít. Není se čeho obávat,“ zopakoval Krásenský a přidal historku o „boji“ se zápřednicí z regionu. „Nedávno se chtěl jeden starosta zápřednice zbavit. Nechal posekat louku, kde byla. Jenže tím jim zničil obydlí a pavouci se vydali jinam, prakticky do celé vesnice,“ popsal entomolog.

Zápřednice kouše pouze v obranné reakci. Jako ostatní pavouci na člověka samovolně neútočí, pokud se necítí v ohrožení. „I když zápřednic stále přibývá, je kousnutí strašně vzácné. Může to být bolestivé, když prokousne kůži, kusadla má poměrně velká. Ale určitě to není život ohrožující nebo nějak výrazně nebezpečné,“ popsal Krásenský.

Kousnutí může způsobit otok, částečně chvilkové znecitlivění místa vpichu, případně pocení. Problémy může zmírnit chlazení postiženého místa. Zvýšené potíže mohou podle odborníků mít například lidé alergičtí na bodnutí hmyzem. Na kousnutí od pavouka v Česku dosud nikdo nezemřel. „Následky nejsou vážné. Pro zdravého člověka by kousnutí nemělo znamenat žádnou hrozbu. Může se objevit otok jako po bodnutí hmyzem. Místo vpichu může zarudnout, na čas může znecitlivět. Do 24 hodin by ale mělo vše pominout, otok i bolest,“ dodal Krásenský.