Kostel v majetku jeho společnosti je už deset let. Je „zakonzervovaný“ u ledu a čeká na svoji šanci. Před lety dostal zcela novou střechu. S církví už nemá tento původně svatostánek nic společného. V minulosti se zde již konalo několik společenských akcí, kdy teklo fontánou uprostřed šampaňské, poté také diskoték nebo dalších hudebních vystoupení.

Stále platí připravený projekt na galerii. V prostorách kostela by mohla být restaurace a také by sem lidé mohli chodit na výstavy. Součástí projektu je vybudování nového parkoviště na okolním pozemku.

Jaroslav Třešňák Deníku také řekl, že přemýšlel o vyhlídce z věže kostela. Problém je ovšem v tom, jak by se do výšky lidé dostali. Projekt na výtah pro tyto účely není technicky možný. Museli by tedy po schodech.

Co říká historie?

Kostel byl od počátku existence majetkem Československé husitské církve. Vystupoval pod označením Prokopa Velikého. K bohoslužebným účelům ale nebyl využíván prakticky od konce druhé světové války. Husitská církev neměla peníze na údržbu, a tak byl kostel převeden pod správu Národní galerie v Praze. Ta v dané době měla rovněž úmysl zde zřídit výstavní síň.

Po revoluci v roce 1989 kostel postupně přešel do soukromých rukou, a v konečné fázi před deseti lety do majetku Jaroslava Třešňáka.(pem)