Sobota byla dnem, kdy si na hvězdárně na vrcholu Písečného vrchu připomněli padesát let provozu. V rámci prohlídky tamního zařízení se veřejnost mohla podívat do obou kopulí, kde zaměstnanci hvězdárny připravili dalekohledy pro pozorování. Především pak to večerní za tmy bylo zajímavé, kdy se přes den zatažené nebe umoudřilo a ukázalo i hvězdy a planety.

„Večerní pozorování bylo úžasné, včetně doplňujícího komentáře pracovníka hvězdárny. Trochu strašidelná pak byla temná cesta z hvězdárny domu. Byli jsme tu s přítelem poprvé a rozhodně ne naposledy," řekla redaktorům Deníku Jarmila Kondrádová, která se u dalekohledu tísnila s další desítkou lidí, kteří zavítali na sobotní večerní a tentokrát i výroční pozorování nebe. V neděli program pokračoval v prostorách planetária, které své výročí oslaví příští rok. U školy Koperníkova na Šanově bylo otevřeno v roce 1995.

Návštěvníci obou zařízení mohli jako doplněk programu zhlédnout zajímavé filmy, vyslechnout neméně zajímavé přednášky či jen prostřednictvím fotografií poodhalit roušku historie teplické hvězdárny. Zajímavá byla například přednáška Radima Neuvirta, který v rámci své badatelské činnosti představil historii Písečného vrchu a hvězdárny na něm.

Věděli jste například, že skála pod hvězdárnou u rybníčku je nazývána Velkou medvědicí?

A nebo že jednou okolí hvězdárny namrzlo natolik, že nebylo možné se k vrcholu vůbec dostat. Povedlo se to pouze tehdejší uklízečce, která si na boty přidělala struhadla? I toto zaznělo v rámci povídání o historii hvězdárny v sobotu na Písečném vrchu.