Přístroj si už neváhali pořídit v nemocnici v Mariánských Lázních, v ostravské farmaceutické společnosti K2Pharm či v masné firmě z Přerovska Váhala. Společnosti VDED se už ozvali dokonce i z daleké Malajsie.

„Firmy tím kromě jiného ušetří za někoho, kdo kontroluje, jestli se jejich zaměstnanci dezinfikují, jak mají,“ popsal Smělík jednu z výhod šikovné automatické mašinky, která vmžiku „ošplouchne“ dezinfekcí na bázi vodního roztoku člověka od hlavy doslova až po paty.

Epidemie přinesla podnikatelům nejen zcela nové příležitosti, umožnila i rozvoj etablovanějších firem. Aspoň těch, které se neváhaly pustit do nových dobrodružství. Nebývalou dynamiku nabrala aplikace Liftago, kterou založil ústecký podnikatel Martin Hausenblas. Původně šlo o alternativní službu propojující taxikáře s pasažéry. „Kvůli epidemii opadl počet taxi jízd. Ale na druhou stranu krize urychlila rozvoj našeho nového produktu, přepravy zboží. Ta roste naprosto raketově,“ vylíčil Hausenblas. 

Firma VDED vyrábí ve Velkém Březně dezinfekční brány
S virem si brána poradí okamžitě. Nová zařízení vyrábějí ve Velkém Březně

Dnes se prostřednictvím jeho firmy ve spolupráci s mamutím internetovým obchodem Alza přepravují desítky tisíc balíčků měsíčně v 18 městech včetně krajské metropole. „Integrujeme se postupně také s restauracemi nebo kurýrními službami,“ dodal Hausenblas.

Rozšířením portfolia prošlo i jeho starší „dítě“. O nabídku ochranných pomůcek narostl producent a vývozce textilu Adler. „Plníme předkrizový plán. Po krizi budeme, myslím, posíleni proto, že jsme neusnuli na vavřínech. Nečekali jsme, co bude, a aktivně se zapojili,“ popsal Hausenblas.

Nákup až domů

Tržby se v tomto roce zvýšily také dodavatelům potravin až domů, kde spousta lidí tráví karanténu. „Do Ústeckého kraje vozíme desítky objednávek denně,“ vypočítala Zdeňka Svoboda Kuhnová z on-line supermarketu Rohlík.cz.

Počet objednávek hotových jídel na Dáme jídlo rostl podobně jako v uplynulých letech letos zhruba o 50 procent. Po začátku jarní vlny byl větší zájem o rozvoz v době obědové špičky ve všedních dnech a také v době nedělních obědů a večeří. Teď na podzim se poptávka dále zvyšuje. Ale to ještě spíš než kvůli druhé vlně v souvislosti se zhoršujícím se počasím a brzkým stmíváním. „Tento trend pozorujeme v celé České republice včetně Ústeckého kraje,“ upozornil výkonný ředitel Dáme Jídlo Filip Fingl.

Majitelé fitcenter současná pravidla nechápou.
Dovolte nám otevřít, jinak nepřežijeme. Majitelé fitcenter pravidla nechápou

Jestli nějaké povolání epidemie zhodnotila, pak kromě poslíčka zejména profesi ajťáka. Bezpečností vzdáleného připojení počítačů k firemní síti se zabývají už několik let ve společnosti Samohyb. „Krize víc posvítila na potřebu našeho produktu,“ řekl Michal Čížek z ústecké firmy. Během epidemie totiž pracuje hodně lidí z domova na celém světě pro malé i střední firmy. Právě ty tvoří cílovou klientelu Samohybu. „Spousta firem je špatně zabezpečených. To téma bylo na stole i před covidem, ale urychlil to,“ zmínil Čížek s tím, že velký nárůst zákazníků pocítili v březnu.

Krize nepoložila ani web HuráLiga.cz v režii tří mladých Ústečanů. Ti běžně kombinují hráče a týmy z celé republiky do amatérských sportovních turnajů v tenise, badmintonu nebo „pinčesu“. Na jaře, kdy Česko poprvé zasáhlo omezení volnočasových aktivit, se pustili i do propojování vyznavačů e-sportu. Ti spolu hrají on-line turnaje NHL nebo FIFA na PlayStationu. „Při první vlně jsme měli pět set platících hráčů,“ vypočítal Ondřej Krejčí z HuráLigy.cz. Jde o jeden z úspěšných start-upů v regionu, na který Deník upozornil mluvčí Inovativního centra Ústeckého kraje Ondřej Klein.

Anti-Covid nenesl

Známé přísloví praví, že zdání klame. To se týká i domněnky, že aspoň na jaře, kdy jí byl nedostatek, vynášela výroba dezinfekce na ruce Anti-Covid. Podle receptury Světové zdravotnické organizace (WHO) ji za zjednodušených podmínek umožnilo ministerstvo průmyslu a obchodu víc než třicítce firem v celé zemi. Lovosický Preol jí vyrobil na jaře nižší stovky tisíc litrů. „Cílem bylo logisticky pomoci regionu s dodávkami tehdy velmi potřebné dezinfekce,“ vysvětlil Karel Hanzelka, mluvčí Agrofertu, pod nějž fabrika spadá.

Ve výrobě Anti-Covidu Preol nepokračuje a ani se tak nehodlá zařídit v budoucnu. „Z ekonomického pohledu to považujeme za marginální záležitost,“ reagoval Hanzelka s tím, že hlavním důvodem pro zahájení produkce bylo, že je lovosická chemička výrobcem jedné z hlavních složek dezinfekce, glycerinu z řepky. Část dezinfekce šla navíc bezúplatně darem potřebným v regionu, ke složkám IZS, do nemocnic, škol či domovů pro seniory.

Výnosný nebyl Anti-Covid ani pro děčínskou firmu Chemotex. Ta přitom už dříve disponovala i vlastní antibakteriální a virucidní dezinfekcí na širší bázi než prostředek podle receptury WHO. „Do státních institucí se ale mohl prodávat pouze Anti-Covid. A hlavně to povolení dostalo 35 firem, které zahltily trh,“ vysvětlil Tomáš Urbánek z Chemotexu svízel příležitosti pro podnikatele v případě Anti-Covidu.