Poprvé mohli lidé pohledět do tváře Judity Durynské, české královny, proslulé svou krásou i moudrostí. Lázeňské město vzdalo v úterý odhalením bronzové busty hold zakladatelce teplického kláštera a také lázeňství. Královna Judita, jedna z nejvýznamnějších žen 12. století, se dočkala své první sochy umístěné v podloubí Císařských lázní.

Busta je dílem litoměřického sochaře Libora Piskláka a ve svých rysech odráží i analýzu královniných ostatků, které byly takřka 900 let pohřbené v teplické románské bazilice. „Práce na bustě královny byla zajímavá, dobrodružná i dramatická,“ řekl autor.

Judita, matka prvního českého dědičného krále Přemysla Otakara I. a druhá manželka krále Vladislava II., je známá především ve spojení s předchůdcem Karlova mostu, který nesl její jméno a patřil k nejstarším kamenným mostům v Evropě. Osudem se jí ale staly Teplice, kde v roce 1154 založila klášter. Uplatnila své přesvědčení o síle a kouzelných schopnostech pramenů navracejících nemocným zdraví k prvnímu cílenému využití léčivých termálních pramenů.

Po králově smrti tu prožila podzim svého života a dožila se na svou dobu neuvěřitelných 80 let. Dlouho se ale nevědělo, zda tu byla také pohřbena. Až v roce 2003 potvrdil výzkum profesora Emanuela Vlčka, že lebka nalezená v pozůstatcích teplického kláštera patří druhé české královně Juditě. Lebka je nyní uložena v depozitáři Národního muzea.

„Žádná obrazová podoba, která by mohla být předlohou, neexistuje. Dochovala se ale lebka, o které na základě antropologického průzkumu dr. Vlčka víme, že byla právě Judity. Byla vytvořena také trojrozměrná 3D vizualizace jejího obličeje na základě lebečních kostí. Dalším zdrojem informací o její podobě pak byla drobná sochařská výzdoba u nás a v Německu,“ popsal autor busty Libor Pisklák.

Jak dodal, nenapadlo ho, že se do Teplic ke královně Juditě jednou vrátí. Pisklák totiž společně s archeologem Michalem Soukupem pracovali před několika lety na restaurátorských pracích v románském křídle teplického zámku. Podle Soukupa Juditu nemohl vytvořit nikdo lépe.

„Mám velkou radost, že sochu Judity vytvořil právě on. Jeho profesionální restaurátorskou práci, všechny ty románské prvky a repliky, na kterých strávil řadu měsíců, můžeme stále obdivovat, jak precizně jsou provedené, “ uvedl na adresu Piskláka Soukup.

Poté účastníkům slavnostního odhalení busty přiblížil krátce historii. „Ještě před příchodem královny Judity do Teplic se tu nacházel královský dvorec. Byla to ale právě Judita, která zajistila investice na vybudování kostela jako nejstarší stavby kláštera. Byla to dáma krásná a vzdělaná a na všem se podílela společně s manželem. Možná, že byla až tak trochu tím krkem, který ovlivňoval hlavu krále,“ dodal s trochou nadsázky.

Ředitel muzea Radek Spála na závěr pozval všechny účastníky slavnostního odhalení busty do míst, kde Judita založila klášter, na jehož pozůstatcích byl postaven zámek, dnešní sídlo Regionálního muzea Teplice.

Expozice nazvaná Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích prezentuje historii kláštera a návštěvníkům přibližuje stavební a historický vývoj unikátně dochovaného románského křídla teplického zámku, ve kterém klášter v první třetině 13. století vznikl. Busta královny Judity je už čtvrtá, kterou teplické lázně dostaly darem.

„Bude tak připomínat, že díky osvícené české královně se zdejší léčivé prameny využívají už přes dva tisíce let,“ připomněl ředitel lázní Radek Popovič. Císařské lázně už střeží trojice ruských carů, kteří Teplice v historii navštívili. Busty Petra I. Velikého, Alexandra I. a Mikuláše I. pocházejí z dílny Vladimira Surovtseva, který na nich pracoval společně se svým synem.