Největším „záškolákem“ se stal Aleš Řebíček (ODS), který se účastnil pouhých čtyřiceti procent všech sněmovních hlasování. Hned v závěsu se v počtu absencí ocitl šéf ČSSD Jiří Paroubek, který z 2636 hlasování, která se loni ve sněmovně odehrála, chyběl ve 1427 případech. Paroubkova reakce na uvedené statistiky však z Lidového domu nedorazila.

„Je vidět, že poslanci na svou službu pěkně kašlou. Pochopil bych absenci dvacet až třicet procent, víc ovšem ne,“ myslí si například Tomáš Bartoš. „Já také musím každý den do práce,“ dodal.
Petr Gandalovič (ODS) se v roce 2009 zúčastnil poloviny všech hlasování. „Do května jsem byl ministrem zemědělství. Česká republika navíc předsedala Evropské unii, tudíž jsem mnoho času trávil v Bruselu,“ řekl na svou obhajobu Gandalovič.

Ten se domnívá, že průzkum vypovídá o práci politiků málo. „Jde o absolutní číslo. V nedůležitém zákoně může být stovka pozměňovacích zákonů, ale naopak v opravdu důležitém, jsou jen dva,“ myslí si bývalý ministr. Dodal, že kvantita není jediné kritérium, podstatné je předkládání nových zákonů nebo diskuze.

Poslanec Josef Šenfeld byl naopak loňskou „pilnou včeličkou“. Lídr KSČM v Ústeckém kraji pro letošní mimořádné parlamentní volby do sněmovny chodil nejčastěji. Jeho účast na hlasováních byla téměř 97 procent.

Pavel Sušický, senátor zvolený za Ústecký kraj, se účastnil třech čtvrtin všech hlasování. Myslí si, že základní povinností poslanců a senátorů je účastnit se schůzí. „Myslím, že docházku mám dobrou. Obecně se dá říct, že členové ODS i ČSSD jsou v senátu ukáznění. Je špatné, když se objeví nějaký chronický nechodič,“ říká.

Koordinátor projektu Michal Škop, který docházku politiků hlídá na webu KohoVolit.eu, je přesvědčen o smysluplnosti statistik. „Jsou v nich i lidé, kteří mají dvě zaměstnání, a kvůli tomu nemůžou pořádně dělat práci poslance,“ tvrdí. Upozornil, že projekt KohoVolit.cz je zajímavý také tím, že na webu v tzv. parlamentní kalkulačce ukazuje, jak politické strany ve skutečných návrzích zákona hlasovaly.

„Volič tak názorně vidí, co strany před volbami slibovaly a jestli své sliby ve skutečnosti splnily,“ uzavřel Škop.