„Kdybych si vzal byť korunu z městských peněz nebo získal nějakou neoprávněnou výhodu, v Teplicích by to všichni věděli a nikdy by mě už nezvolili,“ říká muž, který proslul svou prostořekostí. Mimochodem, než jsme začali natáčet rozhovor, usilovně hledal líbivější synonymum slovesa harašit.

Senát vyjádřil svým usnesením názor, že by Andrej Babiš neměl být premiérem. Připojil jste pod tento apel svůj podpis. Co jste si od toho sliboval?
Text toho usnesení zní, že by Andrej Babiš neměl být premiérem do doby, než se vyšetří Čapí hnízdo. Motivací k jeho schválení nebylo aktuální dění kolem jeho syna, ale obecně situace, v níž se předseda vlády nachází. Pochopitelně rozhodovat se bude ve sněmovně a klíč ke všemu drží sociální demokraté, kterým nechci radit. Já bych v té vládě nezůstal, ale rozumím tomu, že je to velmi těžké. Oni si myslí, že když mají ministry, mohou lépe prosazovat svůj program. To je sice pravda, až na to, že nedokážou prodat nic z toho, co zařídí. Vše jako svoji zásluhu prodává premiér. A přesně to je podle mě důvod, proč by ve vládě být neměli.

Copak nevidí to, co vidíme všichni?
Ono být místopředsedou vlády, a zejména ministrem je velké lákadlo. Psychologicky už několik let studuji, v čem půvab té funkce spočívá. Já bych ministrem nikdy být nechtěl, ale jsem asi sám. Jinak každý jím být chce, dokonce i ten, kdo už jím byl. S nadsázkou říkám, že znám bývalé, současné i některé budoucí ministry.

Ještě větším lákadlem je asi post premiéra, který podle svých slov Andrej Babiš o své vůli nikdy neopustí. Nebylo senátní usnesení jen planým gestem?
Byl to apel. My jsme si vědomi, že Senát nemá žádný vliv na to, jestli pan premiér Babiš odstoupí, nebo ne. Takové výzvy jsou ale běžné. Teď jsme 17. listopadu byli svědky něčeho podobného, i když se to trošku znehodnotilo tím, že hlavním tématem se stalo vyhození květin pánů Zemana, Babiše a Okamury do koše. To byla trošku škoda, protože my si nějak neumíme užívat tohoto svátku a svobody vůbec. Nebyla to typická oslava, pořád se tam proplétala nitka protestů. Ty jsou sice logické, ale jako dlouholetý předseda ústavněprávního výboru musím konstatovat, že existuje presumpce neviny. Kdyby neplatila, bylo by to větší ohrožení demokracie než celé Čapí hnízdo.

Pokud platí presumpce neviny, proč by měl Andrej Babiš odstupovat?
Protože je to politická otázka. Podobně jako sankce proti Rusku. Z hlediska ekonomického dopadu jsou marginální, ale je to jediný způsob, jak můžeme dát najevo, že anexe Krymu je pro nás nepřijatelná. Jinou možnost nemáme. Senát tím usnesením vyjádřil politický názor.

Z pohledu ODS je tedy Andrej Babiš na jakémsi blacklistu do doby, než se uzavře kauza Čapí hnízdo?
Tak bych to asi neřekl. Teď se objevují spekulace, že je lepší, když je ve vládě ČSSD, než aby tam byla SPD. To je lichá výhrůžka, kterou si sociální demokracie bude zdůvodňovat setrvání ve vládě. U komunistů je situace jasná, ti paradoxně dokázali nemožné, což je dáno jejich dlouholetou zkušeností. S nejhorším volebním výsledkem dosáhli největších cílů. To je skoro neuvěřitelné. Mně absolutně nejvíc vadí představa, že budeme mít ve sněmovně třeba dalších dvacet let devět subjektů.

Proč?
Protože je to dlouhodobě neúnosné. Všichni vidí, jaké komplikace to způsobuje. Je to dané touhou po jakési různorodosti. I tady se mnozí radují, že čím víc bude Senát pestrý, tím to bude lepší. Akorát je poněkud problém, že senátor, který byl zvolen s podporou Pirátů, lidovců, ODS nebo zelených, je ve zvláštním dilematu, do kterého klubu má jít a jakou politiku má prosazovat zelenou, levicovou, pravicovou, pirátskou? To nepovažuji za šťastné. Typické jsou radnice, kde kandidovala hnutí Za lepší Ústí, Za horší Ústí, Za zdravé Ústí a volič vlastně neví, za jaké další Ústí, a nevyzná se v tom. Pak vznikají kočkopsí koalice, které příliš dlouho nevydrží.

Uškodilo by České republice, kdyby ČSSD ve vládě s ANO nahradila Okamurova SPD?
To neumím přesně říct. Pro mě je ta vláda nepřijatelná i bez toho, co se děje kolem premiéra. Právě díky spolupráci s ČSSD a komunisty prosazuje levicové hodnoty, což by mi samo o sobě tolik nevadilo. Hodně mi zato vadí, že zatěžuje budoucnost obrovským dluhem, který stoupá, i když se vypráví, jak se stále lépe vybírají daně. Vláda vůbec nepřipravila republiku na krizi.

Měla by?
Nepochybně. Stačí, aby nám začal padat automobilový průmysl. A na Škodovce už je vidět, že její zisky nejsou, co bývaly. A to je jen předzvěst. Stejně jako zdražení elektrické energie. A to nemluvím o eventuální bankovní krizi nebo věcech, které se mohou odehrát mimo naše území, ale budou nás zásadním způsobem ovlivňovat. Mám na mysli například politickou situaci v Německu, kde řada významných osobností oznamuje odchod z vrcholné politiky. My na to nejsme připraveni, mimochodem, nejsou na to připravena ani některá zadlužená města, pro něž by bylo velmi těžké zajistit základní funkce samosprávy, kdyby se jim zamezil přístup k penězům. Totéž platí o státu. Jakmile totiž někomu něco slíbíte a dáte, je velice těžké mu to odebrat.

V tom případě se společně s exprezidentem Václavem Klausem nemohu nezeptat, zda by nebylo lepší, kdyby ODS svoji úspornou politiku prosazovala ve vládě po boku Andreje Babiše, který by poměrně snadno kormidlo otočil doprava?
Toho bych se bál. Andrej Babiš má jednu výhodu, kterou ODS nedisponuje. Spočívá v tom a sám si ji neumím vysvětlit že dokáže jeden den hovořit o možnosti přijmout uprchlíky a druhý se zaklínat, že nevezmeme ani jednoho. Tyhle veletoče mu u voličů procházejí. Na druhou stranu udělá školáckou strategickou chybu, když pošle syna na Krym.

Jeho poradci přece museli vědět, co to vyvolá, včetně spekulací všeho druhu. Vzhledem k tomu, jak je finančně zajištěn, mu přitom mohl vybrat destinaci kdekoli ve světě, kde by tyhle příběhy nenastaly. Asi ještě není politik, jak o sobě tvrdí, i když jím samozřejmě je. Ale možná ne tak dobrý. Obecně se až časem ukáže, jak budou životaschopná hnutí, která se rodí jako houby po dešti. Jen od ledna vzniklo kolem 56 stran a hnutí. Není to novinka, byly tady i za první republiky. My Češi totiž chceme být jen předsedou. V momentě, kdy někdo zjistí, že nemá šanci být předsedou, založí si stranickou odnož, aby se jím mohl stát. A vždycky to končí stejně, totiž zmizením takové straničky z politické scény.