„Většinou jsem pracovala a pracuji s nadanými dětmi a cítím za ně velkou zodpovědnost. Právě mimořádně nadaní žáci vyžadují zvlášť citlivý přístup pedagoga. Úskalím práce s takovými dětmi je správný odhad náročnosti zadaného učiva s ohledem na psychickou i fyzickou zralost žáka. Pokud je učitel méně náročný, dítě se optimálně nerozvíjí. Přežene-li však svou náročnost, může dítě poškodit. Výběrem nepřiměřeného repertoáru a vznikem stresové situace dá průchod problémům v podobě například poškození rukou, psychiky a dalším. Učitel musí dbát na to, aby dítě vinou zdolávání nepřiměřených nároků „nevyhořelo". S tím se setkáváme právě u mimořádně nadaných dětí."

Jak dle vašeho názoru nejčastěji přistupují k výchově nadaných dětí jiní hudební pedagogové?

„Obávám se, že současný trend v hudebním školství je zadávat těmto dětem těžší a těžší skladby, které většinou neodpovídají psychické vyspělosti žáka. Výkony mladých klavíristů pak jsou spíše artistickými čísly bez vnitřního obsahu. Každé dítě je originál a objevování jeho individuálních schopností je pro mne i po tolika letech vzrušující a inspirující. Přirovnávám to k odkrývání pokladů."

V čem tedy podle vás tkví úspěšnost práce s talentovanými dětmi?

„Právě v tom odhalení jejich schopností a vedle systematického rozvíjení „řemesla" také ve schopnosti ukázat jim krásu tvůrčího muzicírování, prostě v umění nadchnout je pro muziku. K tomu je nutná velká dávka trpělivosti a lidského přístupu ke všem žákům stejně. Nedělám rozdíly mezi více a méně nadanými.

Každý z nich má v sobě něco originálního. A co se repertoáru týče, snažím se vybírat žákům skladby, které se jim líbí a jsou pro ně zajímavé. Pokud je přihlašuji do soutěží, vždy tam jdou hlavně s cílem získat zkušenosti, nikoliv vyhrát. Takový cíl zbytečně svazuje. Snažím se, aby práce žáky bavila a sami se chtěli učit. Příkazy a postihy nadšení spíš ubírají nebo úplně udusí."

Pozorujete rozdíl mezi nadanými žáky z počátků vaší pedagogické kariéry a těmi současnými?

„Řekla bych, že teď je práce učitelů ve výuce nástroje náročnější. Současnost nepřeje umění, dnešní mladí jsou ochuzeni o muzicírování v rodinách, což dříve bývalo běžné. Nezpívají se lidové písně, i když je to individuální a krajové. O špatné hudební vzdělanosti svědčí i malý zájem o studium na konzervatoři. V hudebních školách upadá zájem o klavír, nahrazuje jej keyboard. Dítě je přitom ochuzeno o možnost tvůrčí práce se zvukem a dalšími přednostmi hry na klasický klavír."

Myslíte si, že stát dostatečně dbá na výchovu mimořádně nadaných dětí v uměleckých oborech?

„Když srovnám péči a zájem společnosti například o handicapované děti a mládež s péčí o talentované děti, myslím, že o mimořádně nadané děti projevuje stát mnohem menší zájem.

Přála bych si, aby si naše společnost více vážila talentů i odborné práce s nimi a svojí podporou umožňovala jejich rozvoj."

-------------------------

Komentář:

Té svěží stříbrovlasé osůbce byste pětasedmdesát nehádali

Teplice - Zmíněné jubileum slaví dnes, energie však má pořád na rozdávání. A zatímco většina padesátníků už myslí na důchod, profesorka teplické konzervatoře Věra Vlková je ve svém požehnaném věku na vrcholu profesní kariéry!

------------------------------------------------------------

Termín schůzky jsme domlouvaly těžko: v pátek dopoledne učila v Teplicích, odpoledne odjížděla do Prahy za dalšími žáky, v neděli se chystala usednout do křesla porotkyně Novákovy klavírní soutěže, domů se vracela až v noci. Dáma, u níž byste v souvislosti s věkem očekávali dny trávené před televizní obrazovkou. Jistě, že pedagogika jakéhokoliv uměleckého oboru je záležitostí velice specifikou a vysoký věk může být a bývá mnohdy výhodou. Stejně ale neznám ve svém okolí nikoho stejně starého, kdo by požíval takové neformální autority od lidí mladších o několik generací a ve vztahu k nim oplýval takovým entuziasmem. A to mám na mysli doslovný význam toho slova, čili zápal, naplnění a nadšení přímo božské. Soužití pedagoga a jeho žáka, kteří se potkávají výhradně na individuálních hodinách, hraje při studiu uměleckých oborů velkou, ne-li hlavní roli.

Věra Vlková za více než čtyřicet let působení v pozici pedagoga hlavního oboru hry na klavír vychovala plejádu skvělých a úspěšných klavíristů a hudebních pedagogů. Říkají si „vlčata" a ke své paní profesorce se hrdě hlásí. Je mi záhadou, proč vedení Konzervatoře Teplice od září neprodlouží Věře Vlkové pracovní smlouvu, když jejím žákům schází do konce studia dva roky. Jsem sice naprostý laik, nicméně se domnívám, že zájmem každé školy, nejenom umělecké, by mělo být hýčkat si a udržet pedagoga, který svými pracovními úspěchy výrazně zvyšuje její renomé.

Pro ilustraci několik jmen žáků Věry Vlkové, kteří působí na konzervatořích tu i v zahraničí: Hana Turková Pěgřímková, Hana Tölgová, Hana Kocumová Sponetová, Michal Nejtek (v minulých letech, dnes koncertní umělec), Irena Jones Korbová (působí v Luisianě USA), Běla Apuzzio Benemelis (působí v Miami USA), Pavel Kratochvíl (JAMU Brno, koncertní umělec), Eva Šilarová Štěpánová (koncertní umělkyně), Jana Hofmanová Vychodilová (Trio Artemis), Václav Zahradník (korepetitor ND Praha, dirigent Státní opery Praha), Jana Brabcová (korepetitorka baletu ND Praha), Jana Vlková Malisová (dcera, produkční a korepetitorka baletu ND Praha). Nositelé dalších jmen v současnosti studují na vysokých hudebních školách: Marie Al -Ashhabová (1. cena v Mezinárodní Beethovenově soutěži v Hradci n/Moravicí, 1. cena v soutěži konzervatoří ČR), Lenka Korbelová (2. a 3. cena na Mezinárodní Smetanovské klavírní soutěži, 2. cena na soutěži konzervatoří ČR, dvě sezony sólistka Europery), Michaela Marešová Hajíčková ( od r.2008 HAMU v Praze, třída doc. Františka Malého), Jana Pochobradská (1. cena v Mezinárodní Novákově klavírní soutěži v Kamenici n/L r. 2012), Radek Schejbal (3. cena na Mezinárodní Novákově klavírní soutěži), Markéta Vlková (vnučka, studuje hudební vědu a ČJ na univerzitě v Brně), Noemi Koblischková (2. cena na Soutěžní přehlídce konzervatoří 2010, vítězka Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže v Plzni 2010, v sezonách 2010 a 2011 sólistka Europera Jugendorchester. Letos se Noemi probojovala do druhého kola Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže v Plzni). Jan Lukš nedávno uspěl v přijímacím řízení na JAMU v Brně a na Fakultu umění Ostravské univerzity. V polovině května absolvoval Čajkovského Klavírním koncertem b moll v doprovodu Severočeské filharmonie Teplice. A tak dále, a tak dále…

Krátce po uzávěrce přišla tato zpráva: Jana Pochobradská, studentka 2. ročníku, získala v Mezinárodní klavírní soutěži V. Nováka, která se konala ve dnech 24. a 25. května v Kamenici nad Lipou, 2. cenu ve 3. kategorii a zvláštní cenu za interpretaci Novákova díla, kterou porota udělila ve všech třech kategoriích pouze jednu. Domnívám se, že ukončit pracovní poměr profesorce s tak prokazatelnými pedagogickými úspěchy pouhé dva roky před absolutoriem jejích talentovaných žáků, je nejenom hrubým zásahem do jejich dalšího vzdělávání, ale jeví se jako téměř nemravné.

Eva Stieberová