Slavnostní premiéru má dnes od 19.00 hodin v Činoherním studiu (ČS) inscenace Revizor, komedie ruského klasika Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809 – 1852). Představení se do ČS po čase vrací, již v 80. letech zde se svou stovkou repríz patřilo k těm nejúspěšnějším.

Navazuje tedy ústecké divadlo na svou slavnou tradici, zajímalo nás. „V tomto ohledu jde o náhodu. Text Revizora jsme vybírali nejen s ohledem na společenskou aktuálnost, ale v neposlední řadě pro konkrétního režiséra – Sašu Minajeva.

Spojení Gogolova Revizora a ruského režiséra, který má navíc ke Gogolovi silný vztah, může být (a doufám, že je) velice silné,“ uvedl Vladimír Čepek, dramaturg Činoherního studia, ke známému příběhu.

Drahý omyl

V Revizorovi si vrchnost splete bezvýznamného úředníka Chlestakova (Jan Plouhar) s revizorem od carského dvora, který kontroluje šmelení se státními zakázkami, korupci, prospěchaření… A začnou mu nadbíhat, vnucovat se, dokonce jej chtějí oženit…

„Po textu Gogolova Revizora dramaturg sahá, když všechny ostatní boje s vrchností (rozuměj: s naší politickou špičkou) selhávají. Když má člověk pocit marasmu z toho, jací lidé rozhodují o směřování jeho země, či o tom, že ve skutečnosti nikdy nedostane důchod…“ vykresluje dramaturgyně ČS Johana Součková neradostnou současnost i temnou budoucnost obyvatel Česka.

Zrcadlo vrchnosti

A jako už tolikrát, nastavuje autor ruku v ruce s divadlem vrchnosti zrcadlo. „Gogolův Revizor umožňuje částečně si ulevit smíchem skrze slzy z pocitu tohoto marasmu, když si uvědomíme, jak málo můžeme ovlivňovat a kultivovat naší vrchnost. A snad nám k tomu ještě dává pocit, že v tom nejsme sami. A protože vrchnost zůstává ve svých neřestech po století ve specifických bodech stále stejná, jeví se Gogolova hra, napsaná v roce 1836, nesmrtelnou,“ vysvětluje ještě Johana Součková .

Činoherní studio, věrné své letité tradici, se tedy pokouší komentovat aktuální dobu a nekompromisně se k ní vyjadřovat. Po úspěšném Klubu rváčů – již téměř tři roky má stále vyprodané hlediště – sahá k dalšímu velmi kritickému textu dnešní doby a společnosti… „Jen“ se tentokrát obrací na východ.
Revizora v Ústí režíruje Saša Minajev, který se stejným inscenačním týmem v pražském Divadle v Celetné nedávno uvedl výjimečnou inscenaci Dostojevského Běsů.

Minajev a Gogol

„Spojitost Minajeva s Gogolem je v národnosti i v podobném smutku, který pociťují lidé v obou našich zemích. Je to smutek z vedlejších negativních projevů demokracie, která je u obou národů tvrdě vydřená, ale pořád jaksi – u nás mnohdy legračně, u nich až strašidelně – nedokonalá,“ soudí Johana Součková.

Zlý duch doby

„Náš Revizor se strašně podobá dnešní době a jejímu duchu. Vztahům mezi lidmi, politikou a kulturou, národy a náboženstvím. Je stejně krutý a krvelačný. Prázdný a zároveň má objem. A co je nejdůležitější: je stejně směšný a křehký jako život sám,“ tvrdí režisér Alexandr Minajev, který je sám také hercem (mj. v Ulici, TV seriálu Novy) .

A ústecké divadlo mu věří. Doufá, že vznikne ze spojení Minajev – Gogol výjimečná podívaná pro všechny smysly, s tvrdým morálním apelem, pro vrchnost, pro nás, pro kohokoliv.

Čemu se smějeme?

Protože, jak říká v závěru Revizora postava Hejtmana: „Čemu se smějete, sami sobě se smějete!“

Pro závažnou inscenaci „36 hodin mezi psem a vlkem“ si pozvalo Činoherní studio k pohybové spolupráci Rosťu Nováka z divadla La Putyka. V Revizorovi mají stejnou roli Kristina Liška Boková a Petra Brabcová.

„Činoherní studio chce být otevřeným prostorem, který má sice jako souborové divadlo vytvořený okruh stálých spolupracovníků, ale zároveň nabízí příležitost i dalším tvůrcům. Kristýnu i Petru si přivedl Saša Minajev a my jsme rádi, že tu jsou a přinášejí zase nové postupy a způsob práce,“ řekl Vladimír Čepek. „Hudbu k Revizorovi nám napsal Zdeněk Král a určitě souzní. Nevím, jestli s širokou ruskou duší – ale určitě s režisérovým pojetím,“ doplnil.

15 + host

V představení uvidíme šestnáct účinkujících, vedle celého souboru či lidí z techniky ČS i hosta Vojtěcha Fülepa. „Vystudoval ostravskou konzervatoř, pak studoval rok nonverbální divadlo na HAMU, poté KALD DAMU. Spolupracuje mj. s Rosťou Novákem. Diváci ho můžou vidět například v představeních La Putyka nebo UP´ END´DOWN. Byli bychom rádi, kdyby s námi nějakou formou dál spolupracoval, ale nic konkrétního zatím v jednání není,“ prozradil Čepek.

A co tedy na Revizorovi baví právě Vladimíra Čepka?
„Je to geniální komedie, která zachytila mechanismy, jež jsou neměnné. To mě osobně asi baví nejvíc; ten celek. Všechny charaktery (nebo typy) Gogol vykreslil nádherně,“ nešetří chválou.

„Když jsem viděl zkoušky, byla místa, kdy jsem se výborně bavil. A pak místa, kdy člověku úsměv na tváři zmrzne. Takže lze říci, že je komedie, ve které už „to“ přestává být sranda. Ale pořád je to komedie,“ dodal dramaturg Činoherního studia z Ústí .