Co mnoho lidí rozhořčuje, je přístup magistrátu a investora, kteří celou záležitost vůbec nediskutují s občany města, kterých se takováto investice zásadně týká. Výstavba ovlivní život a tvář města na desítky let dopředu. Ututlání záměrů velkých investičních akcí rozhodně není styl moderních evropských společností! Ostatně pozitivní příklad máme v Liberci, kde občané mohli diskutovat a vyjadřovat se k projektu obchodního centra v jádru města. V českém prostředí tedy nejsou takovéto demokratické instrumenty cizí. A je dobře, že se v Teplicích probudila občanská iniciativa, která takovouto diskuzi požaduje. Ovšem daleko vážnějším problémem, než je chování magistrátu, které nás přestává překvapovat, je samotná podoba budoucího Prioru.

PRIOR JAKO HOUSENKA S OKEM PODÍVEJTE SE ZDE

Výstavba bude mít hned několik neblahých dopadů na život v centru města. Jednak neúměrně stoupne dopravní zatížení přilehlých ulic. Projekt počítá i s definitivním zaslepením Zelené ulice.

Nejenom, že tím tak naprosto přijdeme o pohledové hodnoty z náměstí a z našich očí zmizí jedna z nejvýraznějších architektonických perel města, Gymnázium v Teplicích, ale z druhé strany se vytvoří slepá ulice, která bude sloužit pouze zásobování, pravděpodobně tam budou odstavené kontejnery pro odpad z jednotlivých obchodů, budou se tam stahovat hlodavci a kriminální živly. Vznikne tak další problém městského prostoru. V neposlední řadě objekt budoucího Prioru tak, jak je navržen, vůbec nekomunikuje s okolním prostředím.

Okna jsou zde spíše sporadická. Objekt vůbec nerespektuje historický vývoj města, ani jeho stavebně-architektonický charakter. Trapná napodobenina městské střešní krajiny připomíná spíše zastřešení tovární haly. Uprostřed Teplic vznikne největší stavební blok v celém městě, a proto je nutné se domnívat, že bude nadmíru předimenzovaný a vysaje tak ekonomický potenciál obchodů a krámků z okolních ulic. A tak namísto toho, aby projekt pomohl město oživit, tak ho vysaje a umrtví. Bylo by nemoudré se domnívat, že toto nákupní centrum přiláká velký počet zákazníků z okolních měst a obcí. Konkurence je již teď veliká.

V Mostě i Ústí nad Labem už podobná nákupní centra stojí a řada lidí jezdí nakupovat do Prahy na Příkopy, za atmosférou, kterou tento obchodní dům postrádá.

Není proto divu, že se proti výstavbě nového Prioru zvedla taková vlna nevole. Pro-Polis o.p.s. informuje na svých webových stránkách www.pro-polis.cz/prior o celém záměru a vyzývá občany k podpisu petice, proti prodání sousedního pozemku města firmě PRIOR, obchodní domy, a.s., dokud nebude vypracován regulační plán města, který by jasně vytvořil koncept trvale udržitelného rozvoje městského centra. Jako jeden z odpůrců projektu bych se pokusil nastínit změny, které by celý záměr učinily snesitelnější a pro město vhodnější.

1. Z urbanistického hlediska nesmí v žádném případě dojít k zaslepení Zelené ulice a naopak bychom se měli poučit ze zkušeností západních evropských zemí, kde se po několika neúspěšných pokusech o vytvoření nového a moderního půdorysu města, vrátili ke starým staletími ověřeným městským uličním strukturám, které nabízejí pestrost a propůjčují místu zajímavý životní prostor. Podobně se nechaly inspirovat i nedaleké Drážďany. Zelená ulice by se tedy naopak měla opět zcela spojit s Náměstím Svobody a měla by být obnovena jak její úplná komunikační funkce, tak i její tvar a vzhled a to bez jakýchkoli mostů mezi protilehlými objekty.

2. Lázeňské a do jisté míry i kulturní město Teplice si nemůže dovolit zavléct dopravu do středu odpočinkové parkové zóny, kde se navíc nachází Krušnohorské divadlo a Kulturní dům. Už nyní je toto území automobilovou dopravou zatížené, ale úkol města není ji posílit, ale naopak omezit. Vybudování parkoviště pod Priorem s dvěma vjezdy, z toho jeden je právě směrem ke Kulturnímu domu, je proto naprosto nemyslitelné. Je ovšem logické, že obchodní dům parkoviště potřebuje. Pro snesitelnou dopravní situaci připadá v úvahu jen jeden vjezd do podzemního parkoviště a to pouze ze strany od Alejní ulice. Ale stále platí nutnost nezaslepení Zelené ulice. Podzemní parkoviště pod Priorem by také nemělo být předimenzované. Jak pro potřeby města, tak pro potřeby obchodního domu by mělo být více využíváno parkoviště u gymnázia v Alejní ulici. Kromě toho již návrh územního plánu od Ing. Arch. Kouckého počítal s vybudováním dalšího parkoviště u výjezdu z E55 směrem do centra. Takovéto rozptýlení dopravy a garážového stání se nabízí jako nejvhodnější řešení, které nezatíží centrum Teplic. I zde ale hraje magistrát zcela zásadní roli jako rozhodčí, jako zprostředkovatel a částečně jako investor.

3. V neposlední řadě je důležité i prosazení konceptu tzv. „města krátkých cest“, jehož realizaci zahájilo Německo v mnoha městech již v 90 letech. Základní myšlenkou je propojení bydlení, zaměstnání, obchodu a volného času. Město by se nemělo dělit na obytné zóny, obchodní zóny atd., ale to vše by mělo fungovat na jednom místě. Takový koncept šetří čas, peníze i životní prostředí. S projektem nového Prioru před námi tedy stojí výzva, jak tohoto dosáhnout. Už jenom proto, že pro dotčený vnitroblok mezi Zelenou a Dlouhou ulicí před II. světovou válkou je typické, že zde vždy bydleli a pracovali lidé a měli zde své obchody a hostince.

Z již zmiňovaných ekonomických důvodů se tedy nabízí, aby se prodejní plocha na celém půdorysu objektu redukovala ve prospěch bytových jednotek, které by v prstenci obíhaly celý objekt a které by dovolovaly vznik rozmanité uliční zástavby tří až čtyř podlaží, čímž by se dosáhlo tradiční městské zástavby a harmonické koexistence s okolím. V přízemí by samozřejmě mohly být obchody, které by byly průchozí a spojovaly tak ulici s vnitřní galerií obchodního centra a učinily tak celý objekt i okolní ulice mnohem živějšími a atraktivnějšími. Dlouhá ulice by tak konečně přirozeně propojila Náměstí Svobody se Zámeckým náměstím, kam by se vrátil život. Současný návrh Prioru tyto ambice bohužel vůbec nemá.

Celý projekt je skutečně ještě třeba velmi prodiskutovat. Důležité ale je, aby zájmy obyvatel byly dlouhodobě a promyšleně zohledněny, aby projekt nebyl jen momentální hurá akcí, aby byl kladen akcent na historickou kontinuitu města a aby se občané s objektem takových rozměrů identifikovali. To je totiž zásadní kriterium pro rozvoj města, které když nebude bráno vážně, dochází k odcizení, k nezájmu a ani budova samotná nemá pak dlouhou životnost.

Příspěvek napsal: Bc. Jan Kittl (autor je studentem Památkové péče a rozvoje měst v Drážďanech)

Čtenář reportér
Něco se Vám nelíbí na komunální politice? Zažili jste něco výjimečného? Chcete upozornit na nějaký neřešený problém? Máte ideální možnost v rubrice Čtenář reportér. Své příspěvky (možno i foto) posílejte e-mailem na teplicky@denik.cz. Rubrika Čtenář reportér žije v tištěné verzi v Teplickém deníku a i na webu www.teplicky.denik.cz.