„Opakovaně upozorňujeme státní orgány na eskalaci problémů v soužití v rámci sídlišť a bytových domů způsobenou problémovým chováním některých obyvatel. Kulantně je řečeno, že se primitivně chovající lidé stávají nejen postrachem, ale doslova nepsanými vládci jednotlivých lokalit. Mnohdy to znamená, že část sídliště, nebo třeba i jednotlivé části jedné ulice se stávají pro normální občany téměř neobyvatelnými," varuje předseda Rady bytových družstev severočeské oblasti Karel Jedlička.

Dodal, že o tomto problému proběhlo jednání s Petrem Smrčkem, náměstkem ministryně pro bytovou politiku a územní plánování.

„Informovali jsme ministerstvo, že v mnoha regionech evidujeme ve stále vyšší míře nárůst počtu uvolněných a zároveň neobsaditelných bytů, dokonce celých domů nebo ulic. Již léta varujeme stát a uvádíme to v tisku, že neochota obyvatel sdílet bydlení v domech s problémovými obyvateli bytů není jenom nějakou módou. Tzv. normální obyvatelé trpí doslova psychickým strádáním," zdůrazňuje Jedlička.

„Bohužel, v případě některých velkých družstev se už jedná o stovky neobsaditelných bytů. Tento stav může být doslova katastrofální. Zbylí obyvatelé domů, tedy družstevníci, jsou nuceni hradit náklady spojené s provozem a správou domu i za neobsazené byty. To je dlouhodobě neudržitelný stav," uvedl Miroslav Machala.

Podle Jedličky tato situace může vést až k nebezpečí krachu bytového družstva či SVJ. Proto svaz bytových družstev ministerstvu předložil na základě zkušeností družstev návrhy opatření.

Co lze zlepšit? Deset podmínek

Proti nepřizpůsobivým obyvatelům je nutné přijmout legislativní opatření:

1. Uzákonit možnost vlastníka bytu a domu vyjadřovat se k uchazečům o bydlení v konkrétním domě s právem nesouhlasu ostatních spolubydlících v domě. V jiných státech Evropy to je uzákoněné.

2. Zajištění větší anonymity svědků, kteří se bojí svědčit proti sousedům, porušujícím dobré mravy v domě. Jde o základní problém. Nepřizpůsobiví občané využívají především strachu sousedů z násilí vůči nim.

3. Pro zajišťování nočního klidu je třeba přijmout přísnější zákonná pravidla a vynucování sankcí.

4. Mimořádně důležité je ukotvit právo přihlásit třetí osobu k trvalému pobytu pouze vlastníkem bytu a ne nájemcem.

5. Opět je třeba uzákonit zavedení institutu „přechodného pobytu", aby nebylo možné přihlásit do jednoho bytu o jedné místnosti třeba deset osob.

6. Stanovit hygienické normy na počet přihlášených osob do bytu, čili navázat v určité míře na hygienické normy, které platily ještě před dvaceti lety. Nejde o žádné „totalitní" svazování lidí, ale zajištění zdravotní a sociální přiměřenosti v bydlení.

7. Je třeba požadovat větší a vymahatelnou odpovědnost rodičů za chování nezletilých dětí možnost konkrétnějších sankcí.

8. Řešit problematiku kamerových systémů. Je potřeba zmírnit požadavky Úřadu pro ochranu osobních údajů na doložení souhlasu všech dotčených bydlících v domě.

9. Vyplácení sociálních dávek podmínit např. plněním školní docházky dětí či bezproblémovým chováním.

10. Uzákonit režim zkráceného soudního řízení u nepřizpůsobivých obyvatel s povinností ukončení jednání do 3 měsíců, aby se zvýšil tlak na osoby ignorující slušné chování mezi normálními lidmi.

Teplický pohled

Podle předsedy bytového družstva Josefa Snížka z OSBD Teplice naděje na zlepšení stavu je značně komplikovaná:

„S kolegy, kteří spravují bytové domy v problémových lokalitách, jsme přesvědčeni, že možnou cestou, jak situaci řešit, je stanovení striktních podmínek pro užívání bytů, čerpání dávek a příspěvků, dodržování pravidel školní docházky, ale především účinné vymáhání pravidel. Rychleji než dosud řešit pouliční kriminalitu a vandalské činy, spojovat přestupky (rejstřík přestupků), účinně potlačovat distribuci drog a trestat důsledněji domácí násilí, kvalitně kontrolovat státní prostředky věnované různým sociálním agenturám, aby se skutečně jednalo o preventivní pomoc a nikoli o bezplatné „advokátní poradny" při hašení problému.

Každý, kdo porušuje většinově přijatá pravidla, vyhlášky, stanovy apod., by měl vědět, že za jejich nedodržování bude následovat sankce podle závažnosti přestupku vrcholící však ztrátou bydlení."

Liberecká obava

Podobně situaci cítí i na Liberecku, kde je situace lepší.

„Deset pravidel navrhovaných vládním činitelům jsou prvními kroky. Mohou částečně nastartovat proces změny v základních principech chování obyvatel porušujících pravidla. Ale jenom pokud to je skutečně vymahatelné, a státní orgány a samospráva k tomu přistoupí. Jinak se situace na problémových sídlištích nezlepší," zdůraznil předseda družstva Miroslav Matějka z OSBD Liberec.

Dodává: „Tento problém zatím liberecké družstvo v současnosti neřeší, ale jde o časovanou bombu. Stejně zoufalá situace může třeba i u nás nastat v brzké době, pokud se k nám tito lidé začnou ve velkém stěhovat."

Ústecká vzpomínka

Jde o dlouhodobý problém, jak lze ukázat na povzdechu Moniky Sobotkové, předsedkyně představenstva ústeckého bytového družstva Družba.

Uvedla pro Deník již v listopadu 2008, že spekulanti z realitních kanceláří sehnali na sídlišti v Krásném Březně v Keplerově ulici byty od družstevníků a nastěhovali tam nepřizpůsobivé rodiny, které do Ústí dovezli. Další rodiny byly „odloženy" realitními kancelářemi i v dalších ulicích této čtvrti.

Bez úprav zákonů se situace změní leda k horšímu, souhlasí Sobotková s Jedličkou. Optimistou není ani Snížek a Matějka.(ro)