Reportér Deníku se vydal do Kostomlat, aby zjistil, jak to tam chodí. Deník také získal zajímavá data, která ukazují, jaké úlohy dělají žákům z této školy problémy a jaké naopak s přehledem řeší. Tuto tabulku najdete v článku.

Čtrnáctiletý Jakub Maulis z vísky Hradiště se chce dostat na teplické gymnázium, kam ho to hodně táhne. Má tam kamarády a rád by jezdil na výměnné pobyty. Touha po dalším vzdělávání je na něm znát. Deváťák s bystrýma očima a s vyznamenáním na vysvědčení nadšeně vypráví, že hodlá jít na vysokou a být právníkem. Má k tomu dobře nakročeno. Jak celou situaci na škole vnímá?

Od 1. třídy chodí do základní školy v Kostomlatech pod Milešovkou, jejíž žáci patří na Teplicku k nejúspěšnějším v přijímačkách z češtiny. Je třeba zdůraznit, že se jedná o malou venkovskou školu. Kde vidí Jakub příčiny úspěšnosti kostomlatských deváťáků? „Tohle je taková rodinná škola. Když něco nechápu, tak můžu jít za paní učitelkou, která mi všechno vysvětlí. A pak mám větší úspěšnost,“ svěřuje se školák. Chyboval třeba v koncovkách přídavných jmen, ale po konzultaci s pedagogem je už ovládá a může jít dál. „To samé bylo s mě – mně. Nechápal jsem to, zeptal se a uměl jsem to,“ dodává. Když pak dělal v Teplicích přijímačky z češtiny nanečisto, vyřešil správně většinu otázek.

První running sushi v Teplicích otevře síť restaurací Tenmanya. Na snímku Tenmanya Šantovka v Olomouci.
Running sushi v Teplicích? Bude o něco později, než se očekávalo

Jakub dělá vše pro to, aby přijímačky na jaře zvládl. Doma řeší testy z minulých let, chodí do školy na dobrovolnou přípravu z češtiny i matematiky a domluvil si u rodinné známé soukromé doučování jednou či dvakrát za měsíc. „Chci si být fakt jistý, že mě na gymnázium vezmou,“ vysvětluje svou aktivitu.

Kostomlatská škola učí 135 dětí, z toho devět v 9. ročníku, což je nejmenší třída.

Ředitel: Jsme školou rodinného typu

„Jsme školou rodinného typu. Všichni se tu známe,“ říká ve své kanceláři ředitel Petr Martínek, rodák z Kostomlat. „Snažíme se, aby už od první třídy byla výuka kvalitní a děti od nás dostaly servis, který potřebují.“

Většina deváťáků se hlásí na maturitní obory a učitelé se jim mohou individuálně věnovat, protože žáků je méně než v klasických městských školách. Český jazyk berou v Kostomlatech vážně, protože od něj se vše odvíjí. „Jakmile dítě neporozumí textu, nevyřeší ani slovní úlohu v matematice,“ podotýká ředitel. „Proto klademe důraz na čtenářskou gramotnost už na prvním stupni, kde si to kolegyně vzaly za své. Takže když žáci přecházejí na druhý stupeň, základy už mají opravdu solidní a na druhém stupni je dál rozvíjejí,“ tvrdí ředitel.

Kostomlaty pod Milešovkou, podle posledního sčítání tam žije 930 lidí

Pozitivní vliv na výuku má podle něj i obecní knihovna, se kterou škola dlouhodobě spolupracuje. Zkušení knihovníci dělají program pro děti a motivují je ke čtení. Mladším žákům škola ověřuje znalosti testy Scio, aby měla průběžnou zpětnou vazbu, jak jsou na tom ve srovnání s jinými. Jedna kostomlatská žákyně 6. třídy byla nedávno v češtině třetí v Ústeckém kraji.

Z pohledu učitele češtiny…

Pedagožka Tereza Reichmannová učí v Kostomlatech češtinu celý 2. stupeň. V 9. ročníku s žáky všechno opakuje a mimo běžných hodin se jim věnuje i po vyučování. Jednou za dva týdny se odpoledne schází s pěti deváťáky, kteří chtějí na střední školu. Probírají jedno téma za druhým a používají publikaci Přijímačky v pohodě, kde jsou různá cvičení. „Žáci mají za úkol doma prostudovat dané téma a udělat si testy. A pak, když se tady sejdeme, tak si říkáme, co jim nešlo, v čem chybovali,“ říká učitelka.

V druhé fázi využívají v hodinách ukázkové přijímací testy z Cermatu, aby si zvykli na formuláře a naučili se užitečné strategie. „Některé úkoly jim zaberou hodně času, takže sami přijdou na to, že takové úkoly si mají nechávat až na konec testování a že je lepší věnovat se úkolům, které jim jdou a kde mají šanci nějaké body získat,“ vysvětluje češtinářka.

Kostomlaty pod Milešovkou, škola, budova 2. stupně.Kostomlaty pod Milešovkou, škola, budova 2. stupně.Zdroj: Deník/Martin Vokurka

Ve třetí fázi žáci pracují doma s webem Cermatu, kde trénují testy a s učitelkou pak probírají chyby. „Na webu mohou trénovat i přes telefon, což jim vyhovuje, protože nemusejí sedat k počítači,“ dodává češtinářka. Intenzivní příprava začíná v září, aby do dubna všechno zopakovali. „V běžných hodinách se teď víc zaměřujeme na pravopis, aby ho měli před přijímačkami v hlavě, protože po delší době už zapomínají na pravidla,“ upozorňuje učitelka.

Přijímací zkoušky jsou podle Reichmannové hodně zaměřené na práci s textem a na porozumění zadání. To bývá pro děti obtížné, protože doma málo čtou. Proto v kostomlatské škole na podzim začali se Čtenářskými dílnami, takže žáci 6. až 9. třídy jednou za dva týdny mohou nosit do hodiny rozečtenou knihu a plnit s ní úkoly. Nemusí to být román, ale třeba jen příručka k oboru, který dítě baví.

„Čtenářské dílny nebyly ze začátku vůbec oblíbené, ale myslím si, že teď se žáci na ně i těší. Je to jiné, než běžná výuka,“ konstatuje češtinářka. To, že víc čtou, by se podle ní v budoucnu mohlo projevit i u přijímaček. Jejich projev bude lepší a v textu se budou lépe orientovat.

V čem se dařilo, a kde byl naopak problém

Úspěšnost podle témat
Co jde a nejde žákům ZŠ Kostomlaty pod Milešovkou u přijímaček z češtiny?

Skladba - 71 %
Porozumění textu - 59 %
Komunikace a sloh - 58 %
Tvorba slov, slov. zás. - 54 %
Český pravopis - 42 %
Tvarosloví - 33 %

(Pozn: Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách.)
Zdroj: prijimacky.ai a Cermat

Deník získal unikátní statistiky, které ukazují, v jakých konkrétních češtinářských úlohách se žákům z Kostomlat u přijímaček dařilo a které jim naopak dělaly problémy.

Nejlépe si vedou ve skladbě (správně řeší 71 % žáků u přijímaček) a v porozumění textu (59), naopak potíže jim dělá tvarosloví - jen 33 % žáků zvládne dobře otázky v této kategorii.

Pomáhá i asistentka pedagoga Petra Burianová, která ráno doučuje češtinu mladší žáky. „Jsou to děti, které samy projeví zájem nebo doučování potřebují a rodiče s tím souhlasí. Teď chodí dvakrát týdně,“ říká asistentka.

Kdyby se škola soustředila jen na přípravu na přijímačky, podle ředitele by to nestačilo.

Reichmannová zastává názor, že žáci musejí cítit zájem učitelů a zároveň jejich lpění na neustálé kontrole, i když to nezní hezky. „Když děti nebudete k ničemu nutit a přestanete jejich práci kontrolovat, tak se k lepším výsledkům sami nedopracují,“ shrnuje své zkušenosti češtinářka.

Přestože je kostomlatská škola dobře vybavena a umí díky digitální technologii zajistit i hybridní výuku, její žáci a personál se museli přizpůsobit znevýhodněnému venkovskému prostředí.

Škola sídlí ve dvou objektech v různých částech obce

Zdroj: Martin Vokurka

V jedné budově z 19. století je 1. stupeň s jídelnou, ve druhé z roku 1936 sídlí 2. stupeň. Objekty jsou od sebe skoro kilometr daleko, takže nutné je pendlování. Škola je kmenová pro Kostomlaty, ale zároveň vzdělává děti dojíždějící z okolních vsí, například ze Štrbic, Mošnova, Lhenic či Bukovic. Kvůli omezené autobusové dopravě výuka začíná už v 7.30 hodin a končí před 13. hodinou, aby se děti dostaly domů.

Přesto počet žáků roste a v největší třídě je jich 21. Nyní se za podpory obce dokončuje v areálu 2. stupně venkovní učebna ve tvaru jehlanu, kde bude zázemí pro výuku přírodovědných předmětů, včetně zařízení pro sledování provozu solárních panelů na střeše. Součástí školy je od roku 2018 mateřinka, kde je 34 dětí.

Hasičský ples v Kostomlatech pod Milešovkou.
Zábava, tombola a skupina Alfa Music. Hasičský ples si užili v Kostomlatech

Deváťák Jakub měl v 5. třídě samé jedničky a mohl se dostat na osmileté gymnázium, ale nelituje toho. Jeho školou je prostě ta kostomlatská, kde je mu fajn. Teď už ale musí myslet na střední a hlavou se mu honí přijímačky. „Obavy mám z matematiky, z geometrie, ta je pro mě těžká. Čeština mi takový problém nedělá,“ svěřuje se ve škole, kde strávil kus svého dětství. Vzor má i v rodině. Jeho bratr chodil před pár lety také do Kostomlat a udělal přijímačky na průmyslovku.

Nejúspěšnější školy na Teplicku podle výsledků přijímaček z ČJ (v procentech)

ZŠ Metelkovo nám. Teplice - 65,1
ZŠ Buzulucká Teplice - 53,6
ZŠ Bílá cesta Teplice - 53,3
ZŠ Bohosudov (gymnázium) - 51,2
ZŠ Kostomlaty pod Milešovkou - 50,6

* Jde o průměrné procento dobře vyřešených úkolů z matematiky nebo českého jazyka žáky na dané škole v přijímacích testech za posledních pět let. Číslo 50,00 tedy znamená, že žáci vyřešili v průměru polovinu přijímacího testu.

* Do výběru jsme zahrnuli všechny školy z daného okresu, které měly minimálně 20 žáků v devátých třídách, kteří dělali přijímací testy.Kvůli relevanci dat jsme se zaměřili pouze na přijímací zkoušky na čtyřletá studia (téměř 90 procent všech) a vynechali jsme přijímačky na víceletá gymnázia.

Zdroj: prijimacky.ai a Cermat