Volný pracovní čas tak využívá k údržbě v promítací místnosti. Nebo pomáhá kolegům v teplickém domě kultury, v jehož suterénu se kinosál nachází. „Je to škoda, že nesmíme promítat, ale nedá se nic dělat,“ lituje. Oslovili jsem několik kin, zeptali jsme se, co se tam děje, když nemohou hrát. Respektive, když mohou promítat, ale nesmějí mít v sále lidi. Takovou absurditu teď kinům totiž povolila vláda. 

Vyprat koberce, oprášit sedačky a nechat vyčistit techniku. To je tak jediné, co teď mohou dělat provozovatelé kin. Od poloviny října jsou kvůli koronavirovým opatřením promítací sály zavřené. Pondělní rozvolnění protiepidemických opatření provozovatelům kin sice umožnilo promítat filmy, podobně jako divadlům hrát představení, ale bez diváků v sále.

„Nevím, co touto aktuální změnou v opatřeních chtěla vláda říci, ale pro kina se tím nic nezměnilo. Nadále jsme mimo provoz,“ komentuje vedoucí kina Květen Teplice Zdenka Sixtová. „Přitom právě tato předvánoční doba patří k těm nejvíce atraktivním z hlediska návštěvnosti,“ dodává. Produkce musejí odsouvat premiéry, které měly kinům přinášet peníze.

Absurdní stav vnímá podobně Marek Reichel, který je manažerem multikina Premiere Cinemas v Teplicích. „Sály jsou nadále prázdné. „Dokud se nedostaneme na stupeň dva, nezmění se pro nás vůbec nic. Je to absurdní, neboť právě kina dokážou mnohem snáze než obchody regulovat počet diváků v sálech i rozestupy,“ uvádí. Kdy se kina otevřou, nechce odhadovat. Zlom přinese až zavedení druhého stupně podle systému PES. Mezi kinaři se obecně hovoří o polovině prosince.

Biografy jsou uzavřené od poloviny října. Po obdobném dvouměsíčním přerušení provozu na jaře to znamená další pokles tržeb. Podle Reichela je roční finanční propad přibližně o třetinu oproti normálu. V sálech se sice teď nestřídají návštěvníci, prostory kina ale nejsou úplně bez života. Provozovatelé využívají nucené pauzy k úklidům. „Vyčistíme koberce a sedačky. Čistí se také technologie. Děláme takové práce, které za běžného chodu kina nelze udělat,“ líčí Sixtová.

Podle předsedy Asociace provozovatelů kin a vedoucího děčínského kina Sněžník Martina Pošty je největší problém v tom, že kina jsou zařazená do stejné kategorie jako divadla. „Rozvolnění omezení bylo namířeno především na divadla, aby mohla streamovat. Pro kina nemá žádný význam,“ vysvětluje Pošta.

Asociace se proto snaží jednat s ministerstvy kultury, zdravotnictví i průmyslu a obchodu, aby kina byla vyjmuta ze živé kultury. „Kina jsou samozřejmě kulturní zážitek ve veřejném prostoru, ale nejsou tak riziková jako divadla,“ dodává předseda kinařů. Podle něj je pro biografy důležitá ještě jedna podmínka – aby mohly prodávat před představením občerstvení. Příjmy z něj jsou totiž pro provozovatele kin natolik významné, že pokud si nebude možné koupit třeba popcorn, není možné znovu začít promítat.