Vyplynulo to z průzkumu, kterého se zúčastnilo 345 žáků v Mostě, Děčíně a Chomutově.

„Děti, které jsou zvyklé přepravovat se po městě pěšky, nejvíce vítají nabídku dalšího pohybu. Dvacet procent pěšky docházejících dětí by rádo jezdilo do školy na kole, koloběžce, skatu či bruslích. Navyknutí pravidelnému pohybu tak otevírá cestu k dalšímu rozvoji dovedností dítěte,“ shrnula výsledky Jana Pírková z Auto*Matu.

Podle sdružení existuje vztah mezi cestou do školy a zdravím populace, protože návyky dětí ovlivňují jejich chování v dospělosti. Průzkum zjistil, že u dětí, které více jezdí MHD, klesá zájem o bezmotorovou dopravu. Nejvíce pohodlné jsou podle analýzy děti dojíždějící do škol auty. Kladný vztah k pohybovým aktivitám uvedlo pouze 7% dětí motoristů. Polovina z nich nechce své návyky měnit. Podle sdružení tak hrozí vznik nové generace motoristů, jejichž životní styl městům neprospěje. „Pohodlnost motorové dopravy funguje jako společenská past vedoucí až k fyzické pasivitě obyvatel,“ sdělil Michal Křivohlávek z Auto*Matu. „Cesta do školy je přitom často jediná přirozená pohybová aktivita, která dnešním dětem ještě zbyla“, dodal. Mezi malými chodci je nejmenší procento těch, kteří by raději jezdili autem.

14. ZŠ Most, účastník průzkumu, zatím nemá pro ekoškoláky zázemí. „Narážíme na dva problémy,“ řekla ředitelka Jana Klanicová. Chybí prostory pro úschovu kol a bezpečné cyklostezky v okolí. Do šaten mohou koloběžky.

„Pro nás by nebyl problém kola uskladnit,“ řekla Ivana Šabková, ředitelka 16. ZŠ Most. Děti jezdící do školy na skládacích koloběžkách a skateboardech si dávají vozítka do skříněk.

Podpora eko–dopravy dětí je teprve v plenkách. „Tuto otázku jsme zatím neřešili,“ řekla Pavla Tomášová, ředitelka ZŠ Ruská v Litvínově.