Protože je sucho a téměř neprší, nedochází ke splavení pylu a pokud náhodou nějaké kapky spadnou, na loužích se objeví typické žluté skvrny. Většina lidí viní z nepořádku řepku. Ta za to ale nemůže.

Jedním z míst, kam se lidé obrací s nejrůznějšími dotazy ohledně pěstování rostlin, ale i získávání dalších informací z této oblasti, je Botanická zahrada v Teplicích. A právě tamní ředitel a kurátor vysvětlují, že je v tom řepka nevinně. Brukev řepka olejka je totiž opylována hmyzem a nepotřebuje plýtvat drahocenným pylem, který by měl zbytečně pokrývat lidské artefakty.

„Navíc je její pyl těžký a lepkavý, aby se mohl snadno přichytit na opylovače,“ říká kurátor zahrady Jan Ptáček. Velké množství pylu produkují rostliny, které opylování nechávají na větru. Jistota, že se pyl dostane na stejný druh je menší než v případě hmyzího opylovače, a proto tyto rostliny vytváří pylu hodně, aby se zvýšila jejich šance.

Alergie je do značné míry dědičně podmíněná, ale významnou roli nepochybně hrají i vlivy prostředí, a může se projevovat velmi různou intenzitou a rychlostí rozvoje akutních potíží
Začala pylová sezona. Alergikům pomohou prášky i mobilní aplikace

Kdo tedy může za nepořádek všude, kam se podíváme? Začátkem května vytváří samičí šištice jehličnany, které produkují ohromné množství pylu, který se šíří do okolí. „Zveme všechny návštěvníky k nám do zahrady. Stačí si vybrat k pozorování jakýkoliv jehličnan a jemným dotykem o větev uvidíte oblaka pylu,“ říká ředitel zahrady Petr Šíla.

Začátkem května je to zejména pyl smrku a borovice, ale přidávají se i další pěstované druhy jehličnanů. „Všem pak doporučujeme mít přehled v pylovém kalendáři, případně sledovat pylové zpravodajství,“ uzavírá téma Petr Šíla.