Většinou jsou to psychicky a fyzicky týrané ženy, které z různých příčin skončily na ulici, bez přístřeší a finančních prostředků. Trvalé bydliště měly na Mostecku, Chomutovsku, Teplicku, ale i ve vzdálenějších koutech republiky. Kapacita centra je 10 dospělých s dětmi a jsou zde připraveni přijmout i muže, kteří pečují o dítě. Jeden takový zde v létě pobýval.
„Mohou u nás žít rok, pokud se jim do té doby nepodaří sehnat práci a stálé ubytování, můžeme tuto lhůtu prodloužit,“ upřesňuje sociální pracovnice Yveta Pellová. Město Osek poskytlo Centru Rodina v tísni dva sociální byty. Obývají je klientky, u nichž je patrna vlastní snaha po nastartování nové životní dráhy. Jednou z nich je paní Marcela, mladinká maminka, která dětství a dospívání prožila v dětském domově. „Když k nám přišla, byla těhotná a neuměla se o nic postarat. Neuměla si sama ani ukrojit chleba, byla zvyklá dostávat ho v krajících. Naučily jsme ji všechno. U nás se jí narodil Matýsek, začala se o něj starat, teď žije v sociálním bytě a zatím se jí daří,“ vzpomíná Pellová.
Azyl se dvěma dětmi našla v Centru Rodina v tísni také Olga Kubašková z Brandýsa nad Labem. Malý Kuba chodí do mateřské školy Pastelka, kterou rovněž centrum zřizuje.. „Jsem tu moc spokojená,“ přiznává paní Olga. „V Brandýse jsme žili u maminky, potom jsem o byt přišla a zůstala jsem bez prostředků. Tak jsme šli sem.“
Podle pracovnice Charity Most Aleny Lencové vyvstal v současnosti nový problém. V Česku není zařízení, kde by mohli být se svým dítětem umístěni rodiče, kteří jsou závislí na návykových látkách. Existují pouze odvykací farmy, které se specializují na léčení narkomanů, jimž je zpravidla po tuto dobu dítě odebráno a svěřeno do péče státu. „Pokud však rodič – narkoman dodržuje pravidla léčby, může mít dítě u sebe. Ocitne-li se s ním vinou špatné finanční situace na ulici, není mu pomoci,“ potvrzuje Lencová.