Na Ukrajině již onemocnělo 700 000 lidí chřipkou a asi stovka jich zemřela! Není to ve skutečnosti naopak optimistická zpráva?
Velmi optimistická zpráva. Na takové množství nemocných jenom stovka mrtvých, to je velmi malé číslo. Nezapomeňme, že lidé tam nezemřeli na prasečí chřipku, ale umírali oslabení a vážně nemocní lidé. Na Ukrajině je nejvíce HIV pozitivních lidí v Evropě. Zvláště pro ně je i běžná chřipka velmi nebezpečnou nemocí. Zemřelo tedy velmi málo lidí, podobná situace je i v Evropě.

Je pravda, že zatím úmrtnost na sezónní i prasečí chřipku je letos dokonce nižší než v posledních dvou letech - 2007 a 2008? Potvrzují to prý i data z jižní polokoule, kde skončila chřipková sezona a nastupuje tam léto?
Ano. Situace je zatím skutečně lepší než v jiných letech. Upozornil jsem na to i v Senátu na semináři zorganizovaném ústeckým lékařem a senátorem Pavlem Sušickým.

Takže palcové titulky, že v nemocnici zemřel člověk na prasečí chřipku, je mediální humbuk, protože jde o běžnou situaci?
Je to zbytečné strašení lidí. Lidé uléhají s běžnou sezónní virózou. Část má sezónní chřipku, někteří i takzvanou prasečí. Tyto viry jsou si velmi blízké. Dokonce mám pocit, že prasečí chřipka nemá razantní průběh jako běžně očekávaná sezónní.

Může se projevit černý scénář?
Chřipka zde je. Z deseti tisíc vážně nemocných lidí na komplikace způsobené oslabením organismu chřipkou desítky lidí zemřou. Zemřou tudíž v České republice stovky oslabených a vážně nemocných lidí. To je jasné. Na přelomu roku přijde velká chřipková vlna, to je také jisté. Ale zatím je poměr nemocných lidí a zemřelých na komplikace příznivý.

Komentátoři občas upozorňují na paralelu s pandemií španělské chřipky v roce 1918, kdy zemřelo 20 milionů lidí. Jenže strašit rokem 1918 je hloupost. Tehdy nebyla antibiotika. Lidé umírali na druhotné infekce, protože na ně nebyly léky. Není to tak?
Nebyla antibiotika a antivirotika. To zabraňuje srovnávání úmrtnosti na pandemii chřipky v roce 1918 a dnes. Nejčastější příčinou úmrtí na chřipku je druhotná bakteriální infekce. Typický je bakteriální zánět plic. Bakterií zatěžujících organismus je celá řada, ale dnešní úmrtnost na bakteriální infekce bude naprosto neporovnatelná k roku 1918.

Můžete uvést nějaký číselný příklad?
V roce 1900 hrozilo nebezpečí, že na chřipku může zemřít 50 % nemocných. V roce 1950 hrozila smrt jenom několika procentům pacientů. Letos se jedná jen o malé zlomky procent nemocných chřipkou, kteří podlehnou druhotným komplikacím.

Jako odborník WHO se setkáváte s chřipkovým fenoménem letos již od jara. Co WHO o tématu uvádí?
Chřipka, včetně prasečí, se projevuje jako mírné virové onemocnění. Přesto WHO konstatuje, že situace je vážná, jde o chřipkovou pandemii, ale je řešitelná. Zdravotně chřipku odnesou ti, kteří se začnou pozdě léčit a lidé se zvýšenou zdravotní zátěží, jak jsem řekl již předtím.

Sezónní i prasečí chřipka již mezi námi poskakují a přitom teprve teď začalo antiprasečí očkování. Necháte se také očkovat?
Rozvažuji, zda v době rizika je rozumné oslabovat organismus dalším očkováním. Na sezónní chřipku jsem očkován. To považuji za nutné.

Očkovány budou zčásti i děti, o tom se dříve nemluvilo. Je to proto, že hodně lidí, včetně zdravotníků, se nechce očkovat, protože je už skoro pozdě a zbývá vakcína?
Ne. Očkování dětí je trend uplatňovaný v řadě zemí Evropy a v Izraeli.

Ukazuje se, že očkování má rizika. Viz stahování očkovacích látek v Kanadě. Jak je velké riziko?
Může se jednat třeba jen o problém některých šarží a výrobců. Před týdnem jsem o tom hovořil v Manchesteru na jednání WHO s kolegyní z Izraele. Tam také měli problém s očkovací látkou v oblasti Nazaretu na severu Izraele. Očkovací látka je vyrobena rychle, klinicky není dostatečně odzkoušena. Proto nelze u některých lidí vyloučit následky. Nelíbí se mi, že za zdravotní následky převzal u nás zodpovědnost stát, když jiné státy s výrobcem očkovací látky uzavřely dohodu, že za zdravotní následky závazky přebírá firma.

CHŘIPKA NA TEPLICKU - ZAVŘENÁ ŠKOLA A STOP NÁVŠTĚV V NEMOCNICI ČTĚTE ZDE

Co Tamiflu? Jde o účinný preparát?
WHO uvádí, že Tamiflu jednoznačně pomáhá.
Otázka roušek. Nosit je a vyžadovat třeba na úřadech, aby lidé nosili roušky, není to zbytečné? Viry přece roušky nemohou vůbec zachytit?
Viry skutečně žádné roušky nezadrží. Viry zachytí jenom specializované drahé filtry. Roušky mohou mít preventivně jistou funkci, pokud člověk cítí, že je nemocný a jde k lékaři, pomocí roušky omezí při kašlání množství virů, které se mohou dostat na kapénkách při kašlání mezi lidi v okolí.

Před pár dny hráli tepličtí fotbalisté ligový zápas, ačkoliv jeden z týmu měl chřipku a další nebyli zcela fit. Bylo to rozumné?
Byla to chyba. Jeden nemocný v kolektivu rovná se karanténa. Ostatní jsou v inkubační fázi a mohou být za několik dnů také nemocní. Mělo být radikálně rozhodnuto – žádný zápas. Nelze se divit, že jednoho fotbalistu na cestě zpátky ze zápasu museli odvézt kvůli chřipce do nemocnice.

Mluví se o prevenci. Co je podle vás nejdůležitější?
Především si mýt ruce a jíst ovoce a zeleninu.

Jak se projeví chřipka ve zdravotnictví po finanční stránce?
Náklady na chřipku jsou zanedbatelné v rámci všech plateb za zdravotní péči. Naopak pro farmaceutické firmy to je z hlediska zisků krásná doba. A pro běžné výrobní firmy tragédie. Pro mnohé ztratit kvůli chřipce 10 až 20 procent pracovníků znamená omezení výroby čili velký ekonomický problém. Zvláště, pokud jsou závislí na vývozu výrobků do zahraničí.